Novela stavebního zákona - „Razítko do roka“ aneb další korekce stavebního práva
Na sklonku roku nová vláda představila další novelu stavebního zákona, jejímž deklarovaným cílem je zrychlení povolovacích procesů, zejména u složitějších stavebních záměrů. Ambicí zákonodárce je, aby tyto stavby získaly povolení v horizontu jednoho roku. Tento záměr reaguje na dlouhodobou kritiku délky stavebních řízení, která je v českém prostředí vnímána jako strukturální problém s významnými ekonomickými dopady, a to jak v oblasti bytové výstavby, tak u strategických infrastrukturních projektů.
Z hlediska systematiky právní úpravy nejde o izolovaný zásah, ale o další korekci již několikrát novelizovaného „nového“ stavebního zákona. Politické proklamace proto nutně vyvolávají otázku, zda se jedná o skutečné zjednodušení a stabilizaci systému, nebo spíše o další mezistupeň v dlouhodobě neuzavřeném reformním procesu.
Časový rámec: postupný náběh a právní nejistota přechodného období
Podle aktuálních informací chce vláda upravený stavební zákon prosadit do léta. Změny mají nabíhat postupně, přičemž plná aplikace nových pravidel je plánována od ledna 2028. Tento harmonogram je z právního hlediska klíčový.
Zkušenosti z předchozích novel stavebního práva ukazují, že právě přechodná období představují největší zdroj právní nejistoty. Paralelní existence „starého“ a „nového“ režimu, nejasné určení použitelného práva a procesní překlopování řízení často vedou ke sporům, průtahům a následně i ke zrušování rozhodnutí správními soudy. Pokud má být ambice „razítka do roka“ naplněna, bude nezbytné, aby přechodná ustanovení byla formulována jasně, předvídatelně a bez prostoru pro rozdílný výklad napříč stavebními úřady.
Institucionální změna: vznik Úřadu rozvoje území
Významnou součástí připravované úpravy je vznik centrálního Úřadu rozvoje území. Tento nový orgán má vzniknout transformací stávajícího Dopravního a energetického stavebního úřadu.
Z právního pohledu jde o krok směrem k větší centralizaci a specializaci rozhodovací praxe. Argumenty ve prospěch tohoto modelu jsou dlouhodobě známé: vyšší odbornost, menší riziko systémové podjatosti a lepší zastupitelnost úředníků. Současně však nelze přehlížet rizika spojená s institucionální transformací – zejména přenos agend, personální kontinuitu a zachování rozhodovací konzistence v době reorganizace. Pokud nebude tento proces zvládnut metodicky i personálně, může krátkodobě vést spíše ke zpomalení než ke zrychlení povolování.
Koncentrace řízení a role dotčených orgánů
Jedním z hlavních deklarovaných přínosů novely je omezení tzv. „sběru razítek“ a větší koncentrace povolovacích procesů. Záměrem je, aby stanoviska dotčených orgánů byla v maximální možné míře integrována přímo do stavebního řízení, namísto aby existovala jako samostatné, procesně oddělené kroky.
Procesní jistoty účastníků jako limit zrychlování
Zrychlení povolovacích procesů nemůže probíhat na úkor procesních práv účastníků řízení. Právo být slyšen, právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí či právo na řádné odůvodnění rozhodnutí představují základní pilíře správního řízení, jejichž oslabení by vedlo k vysoké míře soudní korekce.
Závěrem lze konstatovat, že aktuální novela stavebního zákona představuje další krok ve snaze o stabilizaci a zrychlení povolování staveb. Zda se však politická ambice „razítka do roka“ promění v právní realitu, nebude záviset pouze na textu zákona, ale především na jeho aplikaci, institucionálním zajištění a schopnosti veřejné správy sladit rychlost s právní jistotou.
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
