Důsledky neplatnosti stanovisek vlastníků infrastruktury v povolovacím řízení
NSS opět potvrdil, že vydání povolení stavebního záměru na základě neplatných stanovisek vlastníků infrastruktury může být důvodem pro jeho zrušení.
Nejvyšší správní soud ve svém čerstvém rozsudku č. j. 6 As 84/2024-36 ze dne 19. 3. 2025 opět potvrdil, že vydání rozhodnutí o povolení záměru (v daném případě rozhodnutí o dodatečném povolení černé stavby) na základě neplatných stanovisek vlastníků dopravní nebo technické infrastruktury může mít za následek jeho zrušení v odvolacím řízení nebo i soudním přezkumu.
Navíc NSS výslovně konstatoval, že neplatnost takových stanovisek může namítat téměř jakýkoli účastník povolovacího řízení, a to, aniž by zdůvodnil, jak konkrétně se namítaná neplatnost těchto stanovisek dotýká jeho vlastnických či jiných věcných práv.
A jaké má závěr NSS v praxi důsledky?
Neplatnost stanovisek vlastníků dopravní a technické infrastruktury tak zjevně zůstane i nadále oblíbenou obstrukční námitkou účastníků povolovacích řízení, jejichž účelem primárně není legitimní obrana svých práv a zájmů, ale často jen účelové zneužití procesních práv s cílem za každou cenu investorovi zkomplikovat povolovací řízení a zabránit realizaci navrženého stavebního záměru.
Bohužel, v praxi rozsáhlých stavebních záměrů obytných či administrativních souborů navržených zejména na území velkých měst, kde stavebník k žádosti o povolení stavebního záměru často dokládá i desítky takovýchto stanovisek, se jedná o obstrukční námitku s vysokou úspěšností, díky níž se povolovací řízení často zpozdí i o několik měsíců.
Jistou naději lze do budoucna vidět v úpravě nového stavebního zákona č. 283/2021. Sb. a s ním spojené digitalizaci povolovacího řízení. Dle nového stavebního zákona by ochraně v rámci povolovacího řízení měla podléhat pouze dopravní a technická infrastruktura evidovaná v tzv. digitální technické mapě, přičemž k podání žádosti o vydání předmětných stanovisek a jejich aktualizaci by mělo být možné využít Portál stavebníka.
V každém případě našim klientům z preventivních důvodů i nadále doporučujeme, aby si po celou dobu trvání povolovacího řízení, a to včetně řízení odvolacího, hlídali aktuálnost a platnost všech zákonných podkladů, které stavebním úřadům předkládají.
Zdroj: Rozsudek NSS č. j. 6 As 84/2024-36
Další články
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.
Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD
Během posledních let se rámec nefinančního reportingu v Evropě vyvíjel dynamicky. Od směrnice 2014/95/EU („NFRD“) ke směrnici (EU) 2022/2464 („CSRD“) a dále v oblasti náležité péče ke směrnici (EU) 2024/1760 („CSDDD“). Nyní přichází další zásadní obrat, a to legislativní balíček EU Omnibus I, jakožto soubor opatření, které mají zjednodušit a zacílit povinnosti tak, aby se snížila administrativní zátěž a nepřiměřené dopady zejména na menší a střední subjekty v dodavatelských řetězcích.
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.
Umění promptování: Jak donutit právní AI "přemýšlet" a odůvodňovat
Využití umělé inteligence v právní praxi se posouvá od obecných experimentů k sofistikovaným nástrojům. Moderní právní databáze stále častěji integrují technologii RAG (Retrieval-Augmented Generation) spojenou s výkonnými jazykovými modely (jako jsou ty od OpenAI), aby advokátům poskytly nejen fulltextové vyhledávání, ale i syntézu právních informací.
Obdržení daňového dokladu a uplatnění odpočtu daně
V prvním čtvrtletí roku 2026 vydaly Soudní dvůr a Tribunál Evropské unie dvě rozhodnutí, která se dotýkají téhož praktického problému: zda lze uplatnit nárok na odpočet DPH ve zdaňovacím období, v němž plátce přijal zdanitelné plnění, avšak daňový doklad obdržel až později.
