Důsledky neplatnosti stanovisek vlastníků infrastruktury v povolovacím řízení
NSS opět potvrdil, že vydání povolení stavebního záměru na základě neplatných stanovisek vlastníků infrastruktury může být důvodem pro jeho zrušení.
Nejvyšší správní soud ve svém čerstvém rozsudku č. j. 6 As 84/2024-36 ze dne 19. 3. 2025 opět potvrdil, že vydání rozhodnutí o povolení záměru (v daném případě rozhodnutí o dodatečném povolení černé stavby) na základě neplatných stanovisek vlastníků dopravní nebo technické infrastruktury může mít za následek jeho zrušení v odvolacím řízení nebo i soudním přezkumu.
Navíc NSS výslovně konstatoval, že neplatnost takových stanovisek může namítat téměř jakýkoli účastník povolovacího řízení, a to, aniž by zdůvodnil, jak konkrétně se namítaná neplatnost těchto stanovisek dotýká jeho vlastnických či jiných věcných práv.
A jaké má závěr NSS v praxi důsledky?
Neplatnost stanovisek vlastníků dopravní a technické infrastruktury tak zjevně zůstane i nadále oblíbenou obstrukční námitkou účastníků povolovacích řízení, jejichž účelem primárně není legitimní obrana svých práv a zájmů, ale často jen účelové zneužití procesních práv s cílem za každou cenu investorovi zkomplikovat povolovací řízení a zabránit realizaci navrženého stavebního záměru.
Bohužel, v praxi rozsáhlých stavebních záměrů obytných či administrativních souborů navržených zejména na území velkých měst, kde stavebník k žádosti o povolení stavebního záměru často dokládá i desítky takovýchto stanovisek, se jedná o obstrukční námitku s vysokou úspěšností, díky níž se povolovací řízení často zpozdí i o několik měsíců.
Jistou naději lze do budoucna vidět v úpravě nového stavebního zákona č. 283/2021. Sb. a s ním spojené digitalizaci povolovacího řízení. Dle nového stavebního zákona by ochraně v rámci povolovacího řízení měla podléhat pouze dopravní a technická infrastruktura evidovaná v tzv. digitální technické mapě, přičemž k podání žádosti o vydání předmětných stanovisek a jejich aktualizaci by mělo být možné využít Portál stavebníka.
V každém případě našim klientům z preventivních důvodů i nadále doporučujeme, aby si po celou dobu trvání povolovacího řízení, a to včetně řízení odvolacího, hlídali aktuálnost a platnost všech zákonných podkladů, které stavebním úřadům předkládají.
Zdroj: Rozsudek NSS č. j. 6 As 84/2024-36
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.
