Důsledky neplatnosti stanovisek vlastníků infrastruktury v povolovacím řízení
NSS opět potvrdil, že vydání povolení stavebního záměru na základě neplatných stanovisek vlastníků infrastruktury může být důvodem pro jeho zrušení.
Nejvyšší správní soud ve svém čerstvém rozsudku č. j. 6 As 84/2024-36 ze dne 19. 3. 2025 opět potvrdil, že vydání rozhodnutí o povolení záměru (v daném případě rozhodnutí o dodatečném povolení černé stavby) na základě neplatných stanovisek vlastníků dopravní nebo technické infrastruktury může mít za následek jeho zrušení v odvolacím řízení nebo i soudním přezkumu.
Navíc NSS výslovně konstatoval, že neplatnost takových stanovisek může namítat téměř jakýkoli účastník povolovacího řízení, a to, aniž by zdůvodnil, jak konkrétně se namítaná neplatnost těchto stanovisek dotýká jeho vlastnických či jiných věcných práv.
A jaké má závěr NSS v praxi důsledky?
Neplatnost stanovisek vlastníků dopravní a technické infrastruktury tak zjevně zůstane i nadále oblíbenou obstrukční námitkou účastníků povolovacích řízení, jejichž účelem primárně není legitimní obrana svých práv a zájmů, ale často jen účelové zneužití procesních práv s cílem za každou cenu investorovi zkomplikovat povolovací řízení a zabránit realizaci navrženého stavebního záměru.
Bohužel, v praxi rozsáhlých stavebních záměrů obytných či administrativních souborů navržených zejména na území velkých měst, kde stavebník k žádosti o povolení stavebního záměru často dokládá i desítky takovýchto stanovisek, se jedná o obstrukční námitku s vysokou úspěšností, díky níž se povolovací řízení často zpozdí i o několik měsíců.
Jistou naději lze do budoucna vidět v úpravě nového stavebního zákona č. 283/2021. Sb. a s ním spojené digitalizaci povolovacího řízení. Dle nového stavebního zákona by ochraně v rámci povolovacího řízení měla podléhat pouze dopravní a technická infrastruktura evidovaná v tzv. digitální technické mapě, přičemž k podání žádosti o vydání předmětných stanovisek a jejich aktualizaci by mělo být možné využít Portál stavebníka.
V každém případě našim klientům z preventivních důvodů i nadále doporučujeme, aby si po celou dobu trvání povolovacího řízení, a to včetně řízení odvolacího, hlídali aktuálnost a platnost všech zákonných podkladů, které stavebním úřadům předkládají.
Zdroj: Rozsudek NSS č. j. 6 As 84/2024-36
Další články
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.
Šikana na pracovišti a odpovědnost zaměstnavatele
Do jaké míry odpovídá zaměstnavatel za šikanu na pracovišti? Může zaměstnavatel případně požadovat náhradu škody vůči šikanujícím zaměstnanci? Co pro to musí udělat?
Promlčení pohledávek se splatností závislou na vůli věřitele: návrat Nejvyššího soudu k racionálnímu výkladu počátku běhu promlčecí lhůty
Nejvyšší soud (sp. zn. 23 Cdo 2613/2025) v návaznosti na Ústavní soud změnil dosavadní praxi. Je-li splatnost ceny smluvně vázána až na doručení faktury, promlčecí lhůta začíná běžet až od skutečné splatnosti, nikoli od okamžiku, kdy věřitel mohl fakturu poprvé vystavit.
