Novela SŘS účinná od 1. ledna 2026
Od 01.01.2026 významně posílila práva osob zúčastněných na řízení a došlo ke změnám v soudním přezkumu závazných stanovisek. Novela SŘS by tak mohla přinést významnou změnu i pro proces povolování staveb.
Novela soudního řádu správního (SŘS), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 314/2025 přináší posílení procesních práv osob zúčastněných na řízení.
Osobami zúčastněnými na řízení jsou osoby, které byly přímo dotčeny na svých právech a povinnostech vydáním rozhodnutí napadeného správní žalobou, nebo by byly dotčeny zrušením takového rozhodnutí soudem. V případě napadení rozhodnutí o povolení stavebního záměru správní žalobou bývá osobou zúčastněnou na řízená typicky stavebník.
Podle stávající právní úpravy má osoba zúčastněná na řízení oproti účastníkovi řízení pouze omezená procesní práva. S účinností od 01.01.2026 SŘS přiznává osobě zúčastněné na řízení stejná procesní práva a povinnosti jako účastníkovi řízení. Osobě zúčastněné na řízení by tak soud měl nově např. povinně zasílat podání účastníků řízení a poskytnout jí lhůtu k vyjádření, nebo poskytnout osobě zúčastněné na řízení prostor vyjádřit se při soudním jednání. Soud by tak měl s osobou zúčastněnou na řízení jednat rovnocenně jako s účastníky řízení.
Další změnou je i významné rozšíření práva osoby zúčastněné na řízení na náhradu nákladů řízení. Doposud měla osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu pouze těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí uložil soud. Nově osoba zúčastněná na řízení získává právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci, pokud bránila své právo, které jí vyplývalo z rozhodnutí nebo jiného úkonu napadaného žalobou. Tato změna by tak mohla vést ke snížení počtu šikanózních žalob proti rozhodnutí o povolení stavebního záměru, kdy doposud nebyla s neúspěšnou žalobou spojena v podstatě žádná rizika.
Další podstatnou změnou, kterou novela SŘS přináší, je možnost samostatného soudního přezkumu závazných stanovisek. Podle dosavadní právní úpravy není možné závazná stanoviska samostatně soudně přezkoumat, protože se nejedná o rozhodnutí ve smyslu SŘS. Soudní přezkum závazného stanoviska byl možný až v rámci přezkumu rozhodnutí podmíněného tímto závazným stanoviskem. Nově SŘS připustí samostatný soudní přezkum takového závazného stanoviska, které brání vydání povolení či souhlasu. Pro proces povolování stavebních záměrů samostatný soudní přezkum negativních závazných stanovisek přináší významnou změnu, kdy stavebník již nebude muset čekat na vydání negativního rozhodnutí stavebního úřadu k povolení záměru, ale bude moci správní žalobou ihned napadnout samotné negativní závazné stanovisko.
Tyto změny, které novela SŘS přináší, by mohly zrychlit a zefektivnit povolování stavebních záměrů. Uvidíme, zda tomu tak v praxi bude. Novela SŘS nabývá účinnosti 01.01.2026.
Zdroj: Zákon č. 314/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony
Další články
Codexis AI: Rozsáhlý test na 170 reálných případech z oblasti pracovního práva
Když se dnes v právním prostředí mluví o umělé inteligenci, debata často sklouzává do dvou krajností: na jedné straně stojí bezbřehý marketing technologických nadšenců, na straně druhé skepse opřená o historky o vymyšlených judikátech. Pro advokáty, podnikové právníky, ale i personalisty a mzdové účetní má však smysl jediné měřítko: jak si jazykový model poradí se reálným případem z českého prostředí, posuzovaným měřítky tuzemské judikatury.
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.




