Články s tagem: soudní řád správní
Stavebníci získávají od roku 2026 silnější pozici v soudních sporech o povolení stavby
Od 1. 1. 2026 se pro stavebníky zásadně mění pravidla soudních sporů o povolení staveb.
Novela SŘS účinná od 1. ledna 2026
Od 01.01.2026 významně posílila práva osob zúčastněných na řízení a došlo ke změnám v soudním přezkumu závazných stanovisek. Novela SŘS by tak mohla přinést významnou změnu i pro proces povolování staveb.
Podjatost soudců (zejména) nejvyšších soudů
Článek se na pozadí obsáhlé judikatury zabývá podjatostí soudců, a to zejména soudců nejvyšších soudů (včetně Ústavního soudu). Zdůrazňuje subjektivní a objektivní test nestrannosti a uvádí řadu konkrét ních situací, které mohou založit podjatost soudců.
Správní žaloba nejvyššího státního zástupce z hlediska poslání správního soudnictví
Článek se věnuje správní žalobě, kterou je oprávněn podat nejvyšší státní zástupce k ochraně závažného veřejného zájmu, a to z hlediska principu ochrany veřejných subjektivních práv jako hlavního poslání správního soudnictví.
Povinné zastoupení advokátem v řízení o zásahové žalobě - část II.
V právním řádu České republiky, konkrétně v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen ,,SŘS“) v současnosti není zakotveno obligatorní zastoupení advokátem v řízení o zásahové žalobě. Autor má však za to, že vzhledem ke komplikovanosti institutu zásahové žaloby by bylo zcela vhodné zavedení povinného zastoupení advokátem, a to zejména z důvodu zajištění efektivní ochrany žalobcových subjektivních práv veřejné povahy.
Povinné zastoupení advokátem v řízení o zásahové žalobě- část I.
V právním řádu České republiky, konkrétně v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen ,,SŘS“) v současnosti není zakotveno obligatorní zastoupení advokátem v řízení o zásahové žalobě. Autor má však za to, že vzhledem ke komplikovanosti institutu zásahové žaloby by bylo zcela vhodné zavedení povinného zastoupení advokátem, a to zejména z důvodu zajištění efektivní ochrany žalobcových subjektivních práv veřejné povahy.
K odkladnému účinku a postavení osoby zúčastněné na řízení
Tento příspěvek bychom rádi věnovali krátkému zamyšlení nad postavením osoby zúčastněné na řízení ve smyslu ustanovení § 34 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („soudní řád správní“ nebo „SŘS“) ve vztahu k návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě směřující proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu ustanovení § 73 SŘS, konkrétně pak v řízení, které směřuje proti rozhodnutí správního orgánu, jímž se umisťuje nebo povoluje stavba, tj. proti územnímu rozhodnutí nebo stavebnímu povolení.
Novela správního řádu zavádí fikci souhlasného závazného stanoviska
Novela správního řádu a stavebního zákona, která nabyla účinnosti na začátku letošního roku, přináší změny pro vydávání závazných stanovisek dotčených orgánů státní správy.
Specifika a praktická využitelnost správní žaloby na zrušení nezákonného rozhodnutí
Institut žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je zakotven v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „SŘS“). V praxi se využívá zejména v případech, kdy dojde k neoprávněnému zásahu do práv jednotlivce v důsledku vydání rozhodnutí správního orgánu, které je v rozporu se zákonem.



