Novela správního řádu zavádí fikci souhlasného závazného stanoviska
Novela správního řádu a stavebního zákona, která nabyla účinnosti na začátku letošního roku, přináší změny pro vydávání závazných stanovisek dotčených orgánů státní správy.
Při vydávání závazných stanovisek dotčenými orgány často dochází k průtahům a jedná se o jednu z podstatných příčin zdlouhavého povolování staveb v České republice. Na tuto skutečnost novela reagovala zavedením lhůt pro vydávání závazných stanovisek. Správní orgán je tak povinen vydat závazné stanovisko bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od podání žádosti o jeho vydání. Pokud je třeba pro vydání závazného stanoviska nařídit ohledání na místě nebo se jedná o zvlášť složitý případ, prodlužuje se tato doba až o dalších 30 dnů.
Lhůta pro vydání závazného stanoviska však neběží, pokud žádost o vydání závazného stanoviska nemá předepsané náležitosti nebo má jiné vady a správní orgán vyzve žadatele k odstranění těchto vad. Poté, co budou odstraněny veškeré vady žádosti, počne běžet nová lhůta pro vydání závazného stanoviska.
V případě závazných stanovisek vydávaných jako podklad pro rozhodnutí podle stavebního zákona jde novela ještě dál a nově zavádí tzv. fikci souhlasného závazného stanoviska. Pokud správní orgán závazné stanovisko, které slouží jako podklad pro rozhodnutí podle stavebního zákona, v zákonné lhůtě nevydá, považuje se závazné stanovisko za souhlasné a bez podmínek.
Protože však účelem závazných stanovisek je ochrana veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy, nelze na ochranu těchto zájmů zcela rezignovat. Z tohoto důvodu tak novela zakládá pravomoc nadřízeného správního orgánu vydat nové závazné stanovisko, kterým se fiktivní souhlasné závazné stanovisko ruší, a to v případě, kdy nebyly splněny předpoklady pro vydání souhlasného závazného stanoviska bez podmínek. Toto může nastat především v případě, že správní orgán měl vydat nesouhlasné závazné stanovisko, protože posuzovaný záměr je v rozporu s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem, avšak v zákonné lhůtě tak neučinil. Nové závazné stanovisko může nadřízený správní orgán vydat ve lhůtě 6 měsíců od právní moci rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno. Vydání nového závazného stanoviska by pak bylo důvodem pro obnovu řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí podmíněné takovým závazným stanoviskem.
Pokud by fiktivní souhlasné závazné stanovisko bylo napadeno v rámci odvolání, mělo by být podle metodického pokynu, který k této problematice vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj, postupováno stejně, jako kdyby šlo o skutečné souhlasné závazné stanovisko bez podmínek. Odvolací správní orgán by si tak měl vyžádat potvrzení nebo změnu fiktivního závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správního orgánu, který takové závazné stanovisko vydává.
Uvidíme, jak nová pravidla pro vydávání závazných stanovisek budou fungovat v praxi a zda povedou k urychlení povolování staveb, nebo jestli se zvýší počet výzev k odstranění vad žádosti o vydání závazného stanoviska. I samotná fikce souhlasného závazného stanoviska může být dvojsečná – na jednu stranu může vést k urychlení povolovacího procesu, nese s sebou však větší riziko napadnutelnosti v rámci odvolání a následného vydání nového závazného stanovisko nadřízeným správním orgánem i po právní moci vydaného rozhodnutí.
Zdroj: zákon č. 403/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Další články
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
