Novela správního řádu zavádí fikci souhlasného závazného stanoviska
Novela správního řádu a stavebního zákona, která nabyla účinnosti na začátku letošního roku, přináší změny pro vydávání závazných stanovisek dotčených orgánů státní správy.
Při vydávání závazných stanovisek dotčenými orgány často dochází k průtahům a jedná se o jednu z podstatných příčin zdlouhavého povolování staveb v České republice. Na tuto skutečnost novela reagovala zavedením lhůt pro vydávání závazných stanovisek. Správní orgán je tak povinen vydat závazné stanovisko bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od podání žádosti o jeho vydání. Pokud je třeba pro vydání závazného stanoviska nařídit ohledání na místě nebo se jedná o zvlášť složitý případ, prodlužuje se tato doba až o dalších 30 dnů.
Lhůta pro vydání závazného stanoviska však neběží, pokud žádost o vydání závazného stanoviska nemá předepsané náležitosti nebo má jiné vady a správní orgán vyzve žadatele k odstranění těchto vad. Poté, co budou odstraněny veškeré vady žádosti, počne běžet nová lhůta pro vydání závazného stanoviska.
V případě závazných stanovisek vydávaných jako podklad pro rozhodnutí podle stavebního zákona jde novela ještě dál a nově zavádí tzv. fikci souhlasného závazného stanoviska. Pokud správní orgán závazné stanovisko, které slouží jako podklad pro rozhodnutí podle stavebního zákona, v zákonné lhůtě nevydá, považuje se závazné stanovisko za souhlasné a bez podmínek.
Protože však účelem závazných stanovisek je ochrana veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy, nelze na ochranu těchto zájmů zcela rezignovat. Z tohoto důvodu tak novela zakládá pravomoc nadřízeného správního orgánu vydat nové závazné stanovisko, kterým se fiktivní souhlasné závazné stanovisko ruší, a to v případě, kdy nebyly splněny předpoklady pro vydání souhlasného závazného stanoviska bez podmínek. Toto může nastat především v případě, že správní orgán měl vydat nesouhlasné závazné stanovisko, protože posuzovaný záměr je v rozporu s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem, avšak v zákonné lhůtě tak neučinil. Nové závazné stanovisko může nadřízený správní orgán vydat ve lhůtě 6 měsíců od právní moci rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno. Vydání nového závazného stanoviska by pak bylo důvodem pro obnovu řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí podmíněné takovým závazným stanoviskem.
Pokud by fiktivní souhlasné závazné stanovisko bylo napadeno v rámci odvolání, mělo by být podle metodického pokynu, který k této problematice vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj, postupováno stejně, jako kdyby šlo o skutečné souhlasné závazné stanovisko bez podmínek. Odvolací správní orgán by si tak měl vyžádat potvrzení nebo změnu fiktivního závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správního orgánu, který takové závazné stanovisko vydává.
Uvidíme, jak nová pravidla pro vydávání závazných stanovisek budou fungovat v praxi a zda povedou k urychlení povolování staveb, nebo jestli se zvýší počet výzev k odstranění vad žádosti o vydání závazného stanoviska. I samotná fikce souhlasného závazného stanoviska může být dvojsečná – na jednu stranu může vést k urychlení povolovacího procesu, nese s sebou však větší riziko napadnutelnosti v rámci odvolání a následného vydání nového závazného stanovisko nadřízeným správním orgánem i po právní moci vydaného rozhodnutí.
Zdroj: zákon č. 403/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.




