Specifika a praktická využitelnost správní žaloby na zrušení nezákonného rozhodnutí Zdroj: Fotolia

Specifika a praktická využitelnost správní žaloby na zrušení nezákonného rozhodnutí

Institut žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je zakotven v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „SŘS“). V praxi se využívá zejména v případech, kdy dojde k neoprávněnému zásahu do práv jednotlivce v důsledku vydání rozhodnutí správního orgánu, které je v rozporu se zákonem.

JUDr. Jiří Matzner Ph.D.  LL.M.

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LL.M.

zakladatel AK Matzner et al

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LL.M.

zakladatel AK Matzner et al

Žalobou podle SŘS je pak možné se domáhat zrušení takovéhoto rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, pokud dojde ke splnění všech zákonných podmínek a předpokladů k jejímu uplatnění. Jaké jsou zákonné podmínky pro uplatnění této žaloby a v jakých případech ji lze využít ve svůj prospěch?

Kdo je oprávněn žalobu podat a z jakých důvodů?

Žalobou proti rozhodnutí správního orgánu se podle ustanovení § 65 SŘS může domáhat zrušení či vyslovení nicotnosti takovéhoto rozhodnutí v podstatě každý, kdo „tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (tedy rozhodnutím správního orgánu – pozn. autora).“ Aktivní legitimaci k podání žaloby bude mít zpravidla adresát nebo účastník rozhodnutí správního orgánu, jako např. žadatel o vydání územního rozhodnutí či stavebního povolení, adresát rozhodnutí celního orgánu o zajištění určitých výrobků, rodič jakožto žadatel o přiznání rodičovského příspěvku atp. Aktivně legitimován k podání žaloby bude podle zákona i účastník řízení před správním orgánem, který by nebyl k podání žaloby dle předchozí věty oprávněn, pokud byl „postupem správního orgánu zkrácen na právech, která jemu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí.“  

Žalobou proti rozhodnutí správního orgánu se může osoba, které byl rozhodnutím správního orgánu uložen trest za přestupek, také domáhat upuštění od takového trestu nebo jeho snížení (v zákonem povolených mezích). Žalobu je nezbytné podat v zákonné lhůtě dvou měsíců poté, co bylo rozhodnutí žalobci oznámeno, nestanoví-li zvláštní zákon jinak – doba k jejímu uplatnění je tedy časově omezena. Zrušení správního rozhodnutí se mohou domáhat – vedle výše uvedených subjektů – také tzv. zvláštní subjekty specifikované v zákoně, mezi které patří např. nejvyšší státní zástupce či veřejný ochránce práv, a to za účelem ochrany veřejného zájmu. Tito jsou oprávněni k podání žaloby do tří let od právní moci příslušného rozhodnutí, opět nestanoví-li zvláštní zákon jinak.

Nepřípustnost a odkladný účinek žaloby

Žalobou se žalobce může domáhat zrušení nezákonného rozhodnutí pouze tehdy, kdy vyčerpal veškeré řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem – v opačném případě bude žaloba nepřípustná. Žaloba bude podle správního řádu odmítnuta jako nepřípustná také tehdy, půjde-li o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, bude-li jediným jejím důvodem tvrzená nicotnost napadeného rozhodnutí (nedomáhal-li se žalobce vyslovení nicotnosti rozhodnutí v řízení před správním orgánem), bude-li žaloba směřovat jen proti důvodům rozhodnutí nebo bude-li se žalobce domáhat přezkoumání rozhodnutí, jehož přezkum je podle zákona vyloučen.

Žaloba nemá odkladný účinek, nestanoví-li zákon jinak, nicméně soud může žalobě odkladný účinek na návrh žalobce přiznat. Pouze však za předpokladu, že výkon rozhodnutí by pro žalobce znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká může přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným osobám, a takovýto postup současně nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Pro účely přiznání odkladného účinku však nebude dostačující, aby žalobce pouze obecně uvedl, že žalobci takováto újma vznikne, nýbrž musí tvrzenou újmu vždy konkrétně specifikovat a její existenci také dostatečně prokázat, což nemusí být vždy tak jednoduché. Nadto musí být tvrzená újma žalobce nepoměrně větší než ta, která by přiznáním odkladného účinku vznikla žalovanému – z obecného pohledu tedy musí jít o újmu významného a nikoliv bagatelního charakteru. O návrhu na přiznání odkladného účinku by soud měl rozhodnout bez zbytečného odkladu, přičemž nehrozí-li nebezpečí z prodlení, rozhodne do 30 dnů od podání návrhu. 

Závěr

Bude-li žaloba důvodná, soud napadené rozhodnutí zruší pro nesprávné posouzení otázek vyplývajících z hmotného práva (např. pro rozpor s právními předpisy nebo ústavními zákony), což učiní i v případě, kdy rozhodnutí obsahuje tak závažné procesní vady, které mohou mít vliv na jeho zákonnost (jako např. v případě nepřezkoumatelnosti rozhodnutí pro nedostatek důvodů nebo pro jeho nesrozumitelnost). Soud napadené rozhodnutí zruší také v případě, kdy zjistí, že správní orgán překročil zákonné meze správního uvážení nebo tuto svou pravomoc zneužil. V případě, že předmětem žaloby je rozhodnutí o uložení trestu za správní delikt a soud neshledá dostatečné důvody pro zrušení rozhodnutí, ale dospěje k závěru, že byl uložen nepřiměřeně vysoký trest, může jej také v zákonných mezích snížit nebo od něj eventuálně i upustit.

žaloba rozhodnutí soudu správní orgán soudní řád správní

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho
Hodnotil 1 čtenář

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články