Právní prostor v roce 2023: podcasty i judikáty měsíce
Vánoční čas tradičně vybízí k zamyšlení a bilancování a jinak tomu nemůže být ani v redakci Právního prostoru. S blížícím se koncem roku se tak věnujeme statistikám a přemýšlení o tom, co se nám letos povedlo a co nového bychom Vám mohli přinést v roce příštím.
A že letos novinek nebylo málo! V minulých letech jsme se vypořádávali s nečekanými okolnostmi, na které jsme museli reagovat – ať už to bylo období s covidem nebo začátek války na Ukrajině, které nás v redakci a právní svět vůbec stavěly před nové výzvy. Z tohoto pohledu se letošní rok nesl v o něco klidnějším duchu, což nám ale vynahradila celá řada nových témat, právními problémy spojenými s energetickou krizí počínaje, přes konečnou podobu české úpravy whistleblowingu, až po nedávnou dlouho očekávanou novelu zákoníku práce či využití umělé inteligence v právu, které je čím dál aktuálnější.
Snahou Právního prostoru je nezůstat na místě, ale stále hledat nové cesty, a to jak co se obsahu, tak co se formy týče. Letos poprvé jste tak na našem portálu mohli najít příspěvky v rubrice „Judikát měsíce“, které přinášejí rozbor zajímavých rozhodnutí. Největší letošní novinkou jsou ale podcasty, které pod názvem „Právní kontroverze“ naleznete nejen na portálu Právní prostor, ale i na našem Youtube kanálu a na platformě Spotify. Pokud jste ještě žádný z nich neslyšeli, možná si na ně právě v klidnějším vánočním čase uděláte prostor. A protože jsme již všichni zvyklí fungovat i na rozličných sociálních sítích, i na těch Vás Právní prostor zásobuje novinkami. K již existujícím profilům na Facebooku, LinkedInu a X nás od letoška najdete i na Instagramu. Ani v příštím roce určitě nemáme v plánu se zastavit a budeme pro Vás Právní prostor dále vylepšovat.
V roce 2023 jsme se mohli setkat i osobně, a to na kongresu Právní prostor. Ten pro Vás již připravujeme i na příští rok a pokud Vás zajímají novinky z oblasti stavebního práva, praktické dopady novely zákoníku práce, využití umělé inteligence v právu nebo jste zvědaví na již tradiční justiční blok, rádi se s Vámi 9. a 10. dubna 2024 uvidíme na Seči. Přihlašování na kongres je již spuštěno, do konce roku navíc za zvýhodněné ceny.
Máme stále za to, že informace jsou největší devizou dnešních dní a o právních informacích to platí dvojnásob. Snažíme se proto reagovat nejen na neustále se měnící legislativu, sledovat témata, která hýbou právním světem, ale i komentovat zajímavá soudní rozhodnutí a v rozhovorech zpovídat nejen právníky. Celkem jsme Vám v roce 2023 opět přinesli téměř 500 odborných článků a přes 300 aktualit, což společně s informacemi o změnách v legislativě a novinkách v judikatuře znamená více než 1100 příspěvků! Zároveň je ale na místě poděkovat především Vám, našim čtenářům, za přízeň, kterou Právnímu prostoru již devátým rokem projevujete. Je Vás stále víc a víc, což nás velmi těší.
Za celou redakci Vám přeji spokojené prožití vánočních svátků a v novém roce 2024, ve kterém nám, věřím, stále zachováte přízeň, především pevné zdraví a mnoho úspěchů.

Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.


