Pět otázek pro Jiřího Kokeše
JUDr. Jiří Kokeš, Ph.D. je vedoucím advokátem v Aegis Law, advokátní kancelář, s.r.o. a odborníkem na finanční právo, právo kapitálových trhů a investičních fondů. Kromě toho se specializuje na právní poradenství zejména v oblasti smluvního a korporátního práva, na právo nemovitostí a duševního vlastnictví. S námi se podělil nejen o nejzajímavější dění na finančním trhu, ale třeba také o to, co postrádá v činnosti ČNB.
Co je aktuálně nejzajímavějším tématem v oblasti finančních trhů?
V globálním měřítku to je jistě současná nejistota ohledně finančního zdraví bank, která se dále propisuje do celého finančního trhu. Je v této souvislosti otázkou, nakolik jsou případy Silicon Valley Bank v USA či Credit Suisse ve Švýcarsku ojedinělým selháním či předzvěstí hlubší krize, která se díky dominovému efektu může dotknout, minimálně nepřímo, nás všech.
Vzhledem k tomu, jak minimálně v Evropě je regulace bank robustní včetně např. přísných kapitálových požadavků, bych situaci ale tak černě neviděl. Pokud regulátoři zareagují na případné výkyvy včas a smysluplně, není důvod k obavám.
Co česká legislativa, jaké změny se aktuálně připravují, co se chystá?
Osobně považuji za velký posun připravovanou změnu vymezení investičního nástroje v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu, který bude rozšířen i o kryptoaktiva, resp. přesněji řečeno, o nástroje vydané pomocí technologie distribuovaného registru.
Dopadem této změny mimo jiné bude, že investiční služby poskytované ohledně kryptoaktiv budou na rozdíl od současného stavu podléhat těžkotonážní finanční regulaci se všemi důsledky s tím souvisejícími. Je možné v této souvislosti očekávat určité pročištění krypto trhu na straně jedné, na straně druhé přesun některých subjektů do šedé a černé zóny.
A co v rámci evropské legislativy, můžeme i v tomto směru očekávat nějaké změny?
Co se týče EU regulace, tak velké změny lze očekávat v souvislosti s nařízeními MiCA, DORA a nařízením o poskytovatelích služeb skupinového financování (crowdfundingu).
Z uvedeného je zřejmé, že kdokoli, kdo se se pohybuje v oblasti finanční regulace, se opravdu nenudí.
Nějakou dobu jsi působil v ČNB a můžeš tak srovnávat pohled regulátora s pohledem účastníka trhu, resp. jeho advokáta. Je něco, co v činnosti ČNB postrádáš?
Považuji za nešťastné, že ČNB není více otevřená ve vztahu k účastníkům trhu. Přitom je plná skutečných odborníků, kteří své práci rozumí, v rámci svých specializací jsou špičkami v ČR a rozhodně mají co říct. Myslím, že by si ČNB ušetřila spoustu práce, pokud by se na trh dostávalo více Q/A, stanovisek či vyjádření k aktuálním regulatorním otázkám.
Otevřenosti dle mého názoru nepomohla ani nová politika ČNB ohledně tzv. kvalifikovaných dotazů. Současná pravidla účastníky trhu od podání dotazu spíše odrazují, což je škoda pro obě strany. Účastník trhu si není jistý, jak postupovat, byť by rád postupoval řádně a v souladu se zákonem a ČNB se ochuzuje o praktické vhledy do reality finančního trhu.
Vím, že vedle výkonu advokacie též učíš na ČVUT. Jak vnímáš tuto zkušenost?
Ano, v rámci Masarykova ústavu ČVUT mám na starosti výuku základů práva a finančního práva. Svoji dosavadní zkušenost vnímám velmi pozitivně – je osvěžující dostat se mimo právnickou bublinu, alespoň na dvě hodiny týdně… Větší část studentů už pracuje, má své firmy či obchoduje na investičních platformách, takže mají praktický vhled, který, obávám se, na právnických fakultách chybí. Nutnou teorii tak můžeme rovnou propojit s praxí, což je skvělé.
Další články
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?
Schválení EET 2.0 Poslaneckou sněmovnou znovu rozvířilo ostrou debatu o skutečném fiskálním přínosu evidence tržeb a právní jistotě českých podnikatelů. Jaké jsou rozpočtové odhady Ministerstva financí i nezávislých ekonomů?
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.



