Ukončení II. pilíře důchodového spoření
Dne 1. 1. 2016 nabyly účinnosti zákon č. 376/2015 Sb., o ukončení důchodového spoření, a zákon č. 377/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření. Každá penzijní společnost je povinna do 31. března 2016 zaslat účastníkovi důchodového spoření oznámení o postupu při ukončení důchodového spoření.
Toto oznámení by mělo zejména obsahovat informace o způsobu a lhůtě vyplácení prostředků účastníka a o povinnosti účastníka písemně sdělit penzijní společnosti zvolený způsob pro vyplacení peněžních prostředků. Dále pojišťovna účastníka informuje o možnosti doplacení důchodového pojištění státu, na které po dobu platnosti II. pilíře přispíval méně. Účastník tedy musí do 30. 6. 2016 písemně oznámit penzijní společnosti údaje k výplatě nastřádaných peněžních prostředků a ta je začne vyplácet od 15. 10. do 31. 12. 2016. Důchodový fond zaniká vyplacením všech prostředků účastníků k 31. 12. 2016. V případě, že účastník neoznámí, kam má pojišťovna finanční prostředky zaslat, správce pojistného je převede na účet nevypořádaných prostředků účastníka, který je jeho osobním účtem a při jeho správě bude postupovat podle daňového řádu.
Od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 si může účastník spoření požádat příslušnou správu sociálního zabezpečení o vyčíslení nedoplatku na důchodovém pojištění a tento nedoplatek na pojistném zaplatit. Tato platba musí být provedena do 29. 12. 2017.
Lidem, kteří peníze státu nevrátí, se mírně zkrátí budoucí státní důchod – nezapočte se jim do něj pojistné, které převáděli na soukromé důchodové spoření a které po jeho zrušení státu nedoplatili.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ivana.vostatkova@bnt.eu
Další články
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
Presumpce (ne)viny pod tlakem veřejnosti
Trestní řízení stojí na jednoduchém, ale zásadním principu: Stát musí vinu prokázat. Nestačí silné podezření, mediálně působivý příběh, uvalení vazby, policejní zásah ani veřejný tlak. Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, je potřeba na člověka hledět jako na nevinného.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (1. část)
Proč se nedaří zrychlit stavební řízení? První díl seriálu rozebírá hlavní příčiny průtahů na straně žadatelů, projektantů i účastníků řízení – a hodnotí, zda je chystaná novela dokáže reálně vyřešit.
K aktuálnímu sporu o pravomoc prezidenta republiky zastupovat stát navenek
V souvislosti s nedávným sporem o účast prezidenta republiky na summitu Severoatlantické aliance v Ankaře plní mediální prostor úvahy o tom, co je a není obsahem pravomoci prezidenta republiky zastupovat stát navenek. Jak přesně je vymezena v právním řádu České republiky? Jak se k této otázce staví česká judikatura a jak doktrína? Stručné shrnutí se pokusím poskytnout na následujících řádcích.
