Jaký byl rok 2022 na Právním prostoru?
S blížícím se koncem roku přichází čas k zamyšlení nad rokem uplynulým. I v Právním prostoru se proto v této době věnujeme statistikám a přemýšlení o tom, co se nám loni povedlo a co nového bychom Vám mohli přinést v roce příštím.
Předchozí roky jsem v tomto čase popisovala jako podivné a složité období, které nejen nás v redakci staví před nové výzvy. Stejná slova by se dala použít i letos, i když příčiny jsou jiné. Válka na Ukrajině znamenala v právním světě ještě větší třesk než předchozí covidová výzva. Věřím, že se nám dařilo rychle přinášet odpovědi především na pracovněprávní otázky, ale věnovali jsme se i mezinárodnímu či azylovému právu.
A protože informace jsou největší devizou dnešních dní a o právních informacích to platí dvojnásob, snažili jsme se i v letošním roce reagovat nejen na neustále se měnící legislativu, sledovat témata, která hýbala právním světem, ale i komentovat zajímavá soudní rozhodnutí a v rozhovorech zpovídat nejen právníky. Celkem jsme Vám v roce 2022 přinesli téměř 500 odborných článků a přes 300 aktualit, což společně s informacemi o změnách v legislativě, příspěvky v rubrice Názory a novinkami v judikatuře znamená více než 1100 příspěvků! Zároveň je ale na místě poděkovat především Vám, našim čtenářům, za přízeň, kterou Právnímu prostoru již osmým rokem projevujete. Je Vás stále víc a víc, což nás velmi těší.
Snahou Právního prostoru je nezůstat na místě, ale stále hledat nové cesty, a to jak co se obsahu, tak co se formy týče. Registrovaným uživatelům tak stále nabízíme možnost sledovat vybraná témata a kategorie příspěvků a dostávat upozornění na novinky, sdílet a tisknout články, třídit a vyhledávat je podle štítků, samozřejmě jsme zachovali přístup k hodnocení článků a k diskuzi, stejně jako přístup do archivu elektronického časopisu. Ani v příštím roce určitě nemáme v plánu se zastavit a budeme pro Vás Právní prostor dále vylepšovat.
Za celou redakci Vám přeji spokojené prožití vánočních svátků a v novém roce 2023, ve kterém nám, věřím, stále zachováte přízeň, především pevné zdraví a mnoho úspěchů.

Další články
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.



