Změny v bezplatných emisních povolenkách: na koho dopadnou a jak se na ně připravit?
Evropská unie připravila balíček legislativních opatření „Fit for 55“ směřujících k dosažení klimatických cílů EU - snížení evropských emisí skleníkových plynů do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 o 55%. Součástí balíčku je i revize směrnice o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (směrnice EU ETS), která je základem stávajícího systému obchodování s povolenkami. Dosavadní systém tak čekají změny, a to včetně pravidel, podle kterých dochází k bezplatnému přidělování emisních povolenek.
Provozovatelé, pro jejichž činnost jsou bezplatné emisní povolenky nezbytné, by se na změnu proto měli začít připravovat co nejdříve. Revize směrnice totiž přináší jak nové příležitosti, tak i riziko, že pokud provozovatelé nesplní nové požadavky, může jim být počet bezplatných povolenek snížen.
Se snížením bezplatných povolenek musí počítat všichni
Revize směrnice EU ETS přináší do systému obchodování s povolenkami celou řadu změn ve velmi krátkém časovém horizontu. Pokud totiž chce EU splnit cíle, které si do roku 2030 vytyčila, musí se svojí snahou o snižování emisí podstatně pokročit.
Jednou ze základních změn je snížení celkového množství povolenek v systému. S určitým snížením jejich počtu proto musí počítat všichni provozovatelé.
To, zda na ně dopadne další snížení počtu bezplatných povolenek, ovšem mohou provozovatelé ovlivnit. Evropská komise se zavedením dodatečných podmínek pro získání povolenek snaží provozovatele motivovat k transformaci podniků směrem k udržitelnosti a ochraně klimatu. Přichází tak například se zcela novým dokumentem - plánem klimatické neutrality, jehož přijetí sice pro provozovatele není povinné, může ovšem v případě některých provozovatelů ovlivnit finální množství povolenek, které jim budou bezplatně přiděleny. U jiných provozovatelů pak podmiňuje plnou alokaci splněním opatření z energetického auditu.
Od října povinný uhlíkový monitoring a od roku 2026 clo
Další novinkou je zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnávání na hranicích - tzv. Carbon border adjustment mechanism (CBAM). CBAM se zaměřuje na provozy ve vybraných odvětvích ohrožených únikem uhlíku, tedy v těch, kde je vyšší riziko, že se provozovatelé budou snažit vyhnout nákladům na nákup emisních povolenek přesunem výroby do zemí s nižší úrovní ochrany klimatu. První fází je zahájení povinného reportingu již letos v říjnu. Na tu naváže v roce 2026 povinnost k zboží dováženému do EU, jehož výroba je spojena s emisemi skleníkových plynů, nakoupit a vyřadit certifikáty CBAM (uhlíkové clo). Cílem je finančně vyrovnat případnou levnější výrobu v zahraničí.
Vedle postupného snižování množství bezplatně přidělovaných emisních povolenek a zpřísňování podmínek kladených na jednotlivé provozy, při jejichž činnosti dochází k emisím skleníkových plynů, přichází Evropská unie i s rozšířením podpory v oblasti modernizace a inovací. Zvyšuje se tak množství prostředků, které mohou jednotlivé provozy čerpat z modernizačního a inovačního fondu a investovat je do technologií vedoucích ke snížení množství emisí. Rozšiřuje se rovněž množství prioritních oblastí, do kterých lze prostředky investovat. Balíček Fit for 55 je tak rovněž příležitostí, jak svou výrobu modernizovat a přispět k ochraně klimatu.
Mění se i další pravidla
Vedle změn v systému obchodování s emisními povolenkami přináší balíček Fit for 55 změny i v dalších oblastech, které mohou být pro podniky významné. Jedná se zejména o
- revizi směrnice o průmyslových emisích a s tím související nově zaváděnou povinnost zavést systém environmentálního řízení a zpracovat plán transformace zařízení, jakož i přísnější pravidla pro stanovení mezních hodnot emisí a udělování integrovaného povolení
- ESG reporting
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




