Co přinese (a co vezme) nová právní úprava vojáků v záloze zaměstnavatelům?
Začátkem února byl ve Sbírce zákonů vyhlášen nový zákon o službě vojáků v záloze (č. 45/2016 Sb.), jehož cílem je zvýšit účast občanů ČR na obraně vlasti jejich zapojením do aktivních záloh. Účinný bude již od 1. července 2016.
Prostřednictvím nových pravidel si čeští zákonodárci kladou za cíl zatraktivnit službu vojáků v aktivní záloze tak, aby do ozbrojených sil ČR vstoupily přibližně další tři až čtyři tisíce českých občanů, kteří vedle služby vlasti nadále zůstanou ve svém civilním zaměstnání. Podmínky služby vojáků v aktivní záloze by se zároveň měly co nejvíce přiblížit podmínkám služby vojáků z povolání.
Motivace pro zaměstnance
Ke vstupu do aktivních záloh stát poměrně velkoryse finančně motivuje všechny potenciální kandidáty – a specificky pak cílí na vysokoškolské studenty. Voják v aktivní záloze, který v kalendářním roce absolvuje alespoň jedno pravidelné vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení, obdrží roční odměnu 18 000 Kč. Vysokoškolský student prezenčního studijního programu mladší 26 let poté vedle této odměny obdrží ještě extra motivační odměnu ve výši 6 000 Kč, celkem si tedy ke studiu může přivydělat až 24 000 Kč za rok.
Vedle jednorázových odměn bude dále vojákovi v aktivní záloze po dobu vojenského cvičení (operačního nasazení) vypláceno ze strany vojenského správního úřadu tzv. služné, a to ve výši služebního tarifu vojáka z povolání na stejné pozici. Dále budou vojákovi v aktivní záloze hrazeny náklady typu stravování, ubytování nebo cestování. Účelem služného je nahradit zaměstnanci-vojákovi v aktivní záloze výpadek příjmu z jeho civilního zaměstnání. Zaměstnavatel má totiž povinnost tohoto zaměstnance z práce uvolnit pro tzv. překážku v práci z důvodu obecného zájmu, avšak náhradu mzdy mu za tuto dobu nevyplácí.
Bude poměrně zajímavé v praxi sledovat, zda ti zaměstnanci, kteří si nyní hradí ze svého drahé boot campy, uslyší na zajímavou finanční motivaci ze strany státu a aktivní zálohy začnou dobrovolně (a hojně) využívat.
Ulehčení zaměstnavatelům?
Zákon sice stále neukládá zaměstnancům povinnost informovat svého zaměstnavatele o přijetí do aktivní zálohy, avšak mechanismus včasně oznamovaných termínů plánovaných vojenských cvičení ze strany vojenského správního úřadu by měl postavení zaměstnavatele oproti současné situaci alespoň částečně zlepšit.
Jednou z povinností vojáka v aktivní záloze bude oznámit vojenskému správnímu úřadu údaje o svém zaměstnavateli. Samotný úřad se poté postará o informování zaměstnavatele o rozsahu plánovaných vojenských cvičení v následujícím kalendářním roce. Do 30. listopadu by tak zaměstnavatel měl znát plán vojenských cvičení pro první polovinu následujícího kalendářního roku a do 31. května plán pro druhou polovinu roku. Pokud zaměstnanec vstoupí do aktivní zálohy v průběhu roku, činí lhůta vojenského správního úřadu pro oznámení zaměstnavateli 30 dnů ode dne přijetí zaměstnance.
Problém pro zaměstnavatele může v tomto směru logicky nastat v případě neplánovaných vojenských akcí – např. při přírodních nebo průmyslových katastrofách. Ačkoli by aktivní zálohy měly být v takových případech povolávány jen výjimečně – zaměstnavatel má povinnost dané zaměstnance uvolnit, a to bez ohledu na své provozní možnosti a potřeby.
Finanční podporu mají dále od státu dostávat i zaměstnavatelé – konkrétně za dobu absence svých zaměstnanců z důvodu plánovaných i neplánovaných pravidelných vojenských cvičení, resp. operačního nasazení. Její výše bude navázaná na průměrnou hrubou měsíční nominální mzdu v národním hospodářství a upravovaná podle plánovanosti zaměstnancovy absence. Za každé plánované cvičení (v maximální délce 28 dní za rok) bude zaměstnavateli náležet kompenzace ve výši 2/3 průměrné mzdy (tj. v současnosti cca 833 Kč/den) a za každé neplánované cvičení ve výši průběrné mzdy (tj. cca 1 250 Kč/den).
Finanční podpora však nebude zaměstnavatelům vyplácena automaticky – zaměstnavatel o ni bude muset vždy požádat vojenský správní úřad, a to nejdříve po ukončení vojenského cvičení svého zaměstnance v daném kalendářním roce.
Žádné konkrétní návody, formuláře ani postupy zatím v souvislosti s novou úpravou aktivních záloh uveřejněny nebyly. Očekáváme, že do účinnosti zákona (1. července 2016) tyto resty Armáda ČR napraví a na svých stránkách poskytne jak zájemcům o vstup do aktivních záloh, tak jejich zaměstnavatelům veškeré potřebné informace.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
