Hlášení a evidence pracovních úrazů
Novela nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu zavedla od 1. ledna 2015 pro zaměstnavatele nové povinnosti při evidenci a hlášení pracovních úrazů. S ohledem na přetrvávající nedostatky v praxi je problematika pracovních úrazů shrnuta níže.
Novela nařízení zavedla též nové tiskopisy, které jsou zveřejněny Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR způsobem umožňujícím dálkový přístup, aby bylo možno kromě zasílání tiskopisů v listinné podobě činit podání elektronicky. Jedná se o formulář „záznam o úrazu“ a „záznam o úrazu – hlášení změn“.
Dle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen při pracovním úrazu objasnit příčiny a okolnosti jeho vzniku a neměnit bez vážných důvodů stav na místě úrazu do doby jeho objasnění.
Zaměstnavatel musí vést knihu úrazů, a to bez ohledu na to, zda jimi byla či nebyla způsobena pracovní neschopnost. Náležitosti knihy úrazů přitom obsahuje výše uvedené nařízení vlády. Kniha úrazů musí nově obsahovat popis úrazového děje. Dále musí být úrazy evidovány podle druhu zranění a zraněné části těla specifikované v příloze č. 3 nařízení.
Nejpozději do 5ti pracovních dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o úrazu dozvěděl, vyhotoví též záznam o úrazu.
Zaměstnavatel je dále povinen bez zbytečného odkladu ohlásit pracovní úraz a do 5. dne následujícího měsíce následně zaslat záznam o úrazu na níže uvedené orgány a instituce:
- Policii ČR, pokud se jedná o smrtelný úraz nebo byl v souvislosti s pracovním úrazem spáchán trestný čin;
- odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
- příslušnému oblastnímu inspektorátu práce (pokud trvá hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance méně než pět dnů, pracovní úraz se neohlašuje, jen se zasílá záznam o úrazu);
- báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení jeho dozoru (pokud nejde o závažný pracovní úraz, není třeba jej ohlašovat, jen se zašle záznam o úrazu);
- zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u přijímacího zaměstnavatele vyslal nebo dočasně přidělil;
- příslušné organizační složce pojišťovny, která spravuje zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu (zpravidla Kooperativa pojišťovna, a.s.).
Pokud se nejedná o smrtelný pracovní úraz, není třeba jej oznamovat zdravotní pojišťovně zaměstnance, jen se jí zasílá záznam o úrazu.
Pokud zaměstnavatel odešle záznam o úrazu a následně se dozví o skutečnostech, které mají za následek změnu v něm uvedených údajů, vyhotoví za podmínek uvedených v nařízení záznam o úrazu – hlášení změn.
Závěrem je třeba upozornit, že dle zákona o inspekci práce je porušení vyjmenovaných povinností přestupkem či správním deliktem, přičemž za porušení povinnosti ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu může být zaměstnavateli právnické osobě uložena pokuta až do výše 400 tis. Kč a za nevyhotovení záznamu o pracovním úrazu až do výše 1 mil. Kč.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: pavlina.vasova@bnt.eu
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.




