Hlášení a evidence pracovních úrazů
Novela nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu zavedla od 1. ledna 2015 pro zaměstnavatele nové povinnosti při evidenci a hlášení pracovních úrazů. S ohledem na přetrvávající nedostatky v praxi je problematika pracovních úrazů shrnuta níže.
Novela nařízení zavedla též nové tiskopisy, které jsou zveřejněny Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR způsobem umožňujícím dálkový přístup, aby bylo možno kromě zasílání tiskopisů v listinné podobě činit podání elektronicky. Jedná se o formulář „záznam o úrazu“ a „záznam o úrazu – hlášení změn“.
Dle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen při pracovním úrazu objasnit příčiny a okolnosti jeho vzniku a neměnit bez vážných důvodů stav na místě úrazu do doby jeho objasnění.
Zaměstnavatel musí vést knihu úrazů, a to bez ohledu na to, zda jimi byla či nebyla způsobena pracovní neschopnost. Náležitosti knihy úrazů přitom obsahuje výše uvedené nařízení vlády. Kniha úrazů musí nově obsahovat popis úrazového děje. Dále musí být úrazy evidovány podle druhu zranění a zraněné části těla specifikované v příloze č. 3 nařízení.
Nejpozději do 5ti pracovních dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o úrazu dozvěděl, vyhotoví též záznam o úrazu.
Zaměstnavatel je dále povinen bez zbytečného odkladu ohlásit pracovní úraz a do 5. dne následujícího měsíce následně zaslat záznam o úrazu na níže uvedené orgány a instituce:
- Policii ČR, pokud se jedná o smrtelný úraz nebo byl v souvislosti s pracovním úrazem spáchán trestný čin;
- odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
- příslušnému oblastnímu inspektorátu práce (pokud trvá hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance méně než pět dnů, pracovní úraz se neohlašuje, jen se zasílá záznam o úrazu);
- báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení jeho dozoru (pokud nejde o závažný pracovní úraz, není třeba jej ohlašovat, jen se zašle záznam o úrazu);
- zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u přijímacího zaměstnavatele vyslal nebo dočasně přidělil;
- příslušné organizační složce pojišťovny, která spravuje zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu (zpravidla Kooperativa pojišťovna, a.s.).
Pokud se nejedná o smrtelný pracovní úraz, není třeba jej oznamovat zdravotní pojišťovně zaměstnance, jen se jí zasílá záznam o úrazu.
Pokud zaměstnavatel odešle záznam o úrazu a následně se dozví o skutečnostech, které mají za následek změnu v něm uvedených údajů, vyhotoví za podmínek uvedených v nařízení záznam o úrazu – hlášení změn.
Závěrem je třeba upozornit, že dle zákona o inspekci práce je porušení vyjmenovaných povinností přestupkem či správním deliktem, přičemž za porušení povinnosti ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu může být zaměstnavateli právnické osobě uložena pokuta až do výše 400 tis. Kč a za nevyhotovení záznamu o pracovním úrazu až do výše 1 mil. Kč.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: pavlina.vasova@bnt.eu
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



