Kdo se nemůže vrátit do zaměstnání z důvodu války či zrušených letů, toho zaměstnavatel musí ze zákona omluvit
Aktuální situace na Blízkém východě vzbuzuje řadu praktických otázek pro občany v zahraničí. Co se týče jejich opožděného návratu, neměli by se zaměstnanci obávat následků své absence na pracovišti. Zaměstnavatel by je dle zákoníku práce měl bez dalšího omluvit a nesmí je jakkoli postihnout.
„Lidé, kteří si museli nedobrovolně prodloužit pobyt v oblasti Blízkého východu, jsou automaticky chráněni zákoníkem práce, co se týče jejich docházky. Válka i zrušený let spadají do kategorie objektivních důvodů, proč se zaměstnanec nemohl do práce dostavit, a jeho absence je tak omluvena,“ shrnuje Michael Mráček z Dentons.
Stačí, když zaměstnanec situaci hodnověrným způsobem prokáže, například zrušenou letenkou, potvrzením o ubytování v hotelu či jinak.
„Na druhou stranu se jedná o tzv. překážku v práci, která není nijak placena. Zaměstnanec proto nemá za dobu jejího trvání nárok na mzdu ani na náhradu mzdy,“ dodává pro zaměstnance méně příznivou informaci advokát Michael Mráček.
Zaměstnanci si nemusí v žádném případě prodlužovat dovolenou nebo brát neplacené volno. Postačí jednoduše, když zaměstnavatele vyrozumí o své situaci. Zaměstnavatel v takovém případě musí pracovní volno poskytnout na nezbytně nutnou dobu, tedy až do návratu zaměstnance. Jedná se o zákonnou povinnost zaměstnavatele. „Pokud zaměstnanec překážku v práci řádně oznámí a případně na žádost zaměstnavatele hodnověrně prokáže, zaměstnavatel nemá na výběr a musí pracovní volno zaměstnanci poskytnout a jeho absenci v práci omluvit,“ komentuje Michael Mráček.
Samozřejmě, pokud zaměstnavatel chce, může zaměstnancům v této situaci pomoci a nad rámec zákoníku práce jim poskytnout například náhradu mzdy nebo nějakou formu placeného volna. „Co se týče dovolené, tak tu zaměstnavatel nemůže zaměstnanci na dobu překážky v práci určit jednostranně. Musí se s ním v takovém případě na poskytnutí dovolené domluvit. Nemůže se tedy stát, že zaměstnanec oznámí zaměstnavateli překážku v práci (například, že uvízl v Dubaji) a zaměstnavatel jednostranně nařídí zaměstnanci čerpání třeba dvou týdnů dovolené,“ uzavírá advokát Michael Mráček z Dentons.
Další články
Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.
Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích
Debata o převedení právní úpravy státních zaměstnanců do režimu zákoníku práce otevírá zásadní otázku: nezhorší se tím jejich ochrana?
Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Příspěvek reaguje na nová pravidla silničního provozu týkající se provozu automatizovaných vozidel. Ačkoliv se daná pravidla mohou jevit dostatečně srozumitelná a jasná, tak jejich aplikace v (administrativní) praxi může činit nejeden problém.
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?




