Novela zákoníku práce a práce na dálku: jak to bude fungovat a bude vůbec home office vymahatelný?
Již koncem minulého roku předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh novely zákoníku práce, která by měla především provést transpozici příslušné evropské legislativy, konkrétně směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách (EU) 2019/1152 a tzv. Work-life balance směrnice (EU) 2010/18, u kterých lhůta pro jejich transpozici do českého práva uplynula v létě roku 2022.
Je zde proto zájem, aby novela vešla v účinnost pokud možno co nejdříve, nejlépe ještě v tomto roce.
Dřívější návrh novely z loňského roku doznal v aktuální podobě značných změn v důsledku velkého množství připomínek podaných v rámci připomínkového řízení.
Jedním ze záměrů je, aby zákoník práce v nové podobě zohlednil individuální potřeby těhotných žen, rodičů, či osob pečujících o své blízké, a to formou zákonného nároku na tzv. home office či nároku na zkrácení úvazku.
Novela samozřejmě zavádí i další významné novinky, nicméně v tomto článku se zaměříme čistě na novou úpravu tzv. home office, neboli práce z domova. Novela však výkon práce nelimituje jen na domov a hovoří tak o „práci na dálku“ (např. z chaty, od moře apod.), nicméně lze očekávat, že většina případů bude skutečně dopadat právě na práci z domova.
Koncem července novelu projednal Senát a vrátil ji s připomínkami do Sněmovny. Její podoba tedy není konečná a může ještě doznat změn.
Práce na dálku aneb home office nejen z domova
Jak je uvedeno výše, nová úprava tohoto institutu hovoří o tzv. práci na dálku, kterou se rozumí výkon práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnancem, než je pracoviště zaměstnavatele.
Práce na dálku tak bude pojmem širším, než práce z domova, a bude aplikována na všechny případy, kdy bude zaměstnanec realizovat výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele, např. tedy z chaty, z pláže nebo jiného místa. Samozřejmě však za předpokladu, že nepůjde o pracovní cestu.
Aktuální právní úprava práce na dálku a přechod na novou
V současné době platí, že zaměstnanci nemají zákonný nárok na to, aby mohli pracovat na dálku, ani z domova. Zaměstnavatel tak dnes nemá povinnost zdůvodňovat, proč se rozhodl případnému požadavku zaměstnance na tzv. home office nevyhovět a nemá ani povinnost některým konkrétním skupinám zaměstnanců přednostně tento způsob výkonu práce umožnit.
To se však v případě přijetí novely změní, jak si popíšeme níže. Dle aktuálně platné právní úpravy platí, že dohodu o výkonu práce z domova lze uzavřít ústně i písemně bez jakýchkoliv zákonných náležitostí, případně může být tento způsob výkonu práce upraven vnitřním předpisem.
Nejsou dána žádná zákonná pravidla a není stanovena ani žádná výše náhrady souvisejících nákladů. Práce tzv. na home office je tak dnes čistě věcí dohody zaměstnance a zaměstnavatele, přičemž nejčastěji je v praxi nabízena buď jako pracovní benefit, kdy zaměstnanci pracují ve sjednané pracovní době, avšak mimo pracoviště (ne nutně z domova) či je tento výkon práce zaměstnavatelem přímo vyžadován, např. z důvodu nedostatku kapacity pracovních míst v sídle zaměstnavatele, zájmu na úspoře nákladů, apod.
Obě tyto hojně využívané varianty home office se však budou muset v případě přijetí novely uzpůsobit nové právní úpravě. Pokud zaměstnavatel se zaměstnancem tedy již dříve uzavřel např. ústně dohodu o práci na dálku, budou ji muset přizpůsobit nové právní úpravě, a to nejpozději do pouhého 1 měsíce od účinnosti novely (původně byla navrhována lhůta 3 měsíční). Všichni, kdo home office využívají, by se tak měli mít na pozoru, neboť neuzpůsobení dohod o práci na dálku nové právní úpravy může být spojeno se sankcí, jak bude popsáno níže. S přípravou nové dohody o práci na dálku dle nové právní úpravy je tak vhodné obrátit se na advokátní kancelář.
Kdo bude mít nárok na práci na dálku
Přestože o možnost tzv. home office bude moci i nadále požádat kdokoliv, bude nově vymezeno několik skupin zaměstnanců, kteří budou mít dokonce právo požadovat, aby jim výkon práce na dálku zaměstnavatel umožnil. Zaměstnavatel pak bude mít povinnost takovému požadavku až na odůvodněné výjimky vyhovět.
Dle novely půjde o následující skupiny zaměstnanců:
- těhotná zaměstnankyně,
- zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 9 let (původně bylo navrhováno 15 let), nebo
- zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o osobu, která je závislá na pomoci jiné fyzické osoby (invalidní osoby)
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



