Otázky a odpovědi: Povinné testování zaměstnanců ve firmách
Jaká jsou aktuální pravidla povinného testování ve firmách, jaké důsledky mohou mít v pracovněprávních vztazích a co se stane, když zaměstnanec testování odmítne?
Povinné testování ve firmách je v posledních dnech často skloňováno, a to nejen vládou a dotčenými zaměstnavateli a zaměstnanci, ale také médii a širokou veřejností. Má jít o jedno z opatření v boji proti pandemii nemoci COVID-19. Zda bude úspěšné a zda jej Nejvyšší správní soud neposoudí jako nezákonné[1], jsou otázky, které budou zodpovězeny teprve v budoucnu. Nyní se budeme věnovat otázkám jiným.
Kdo a od kdy je povinen zajistit testování zaměstnanců?
Má-li zaměstnavatel, který je podnikatelem nebo státním či národním podnikem, alespoň 250 zaměstnanců[2], pak je povinen:
- nejpozději od 3. března 2021 zajistit pro své zaměstnance testy, přičemž musí jít o:
- POC antigenní testy na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 prováděné poskytovatelem zdravotních služeb, nebo
- testy na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2, které lze použít laickou osobou (testy určené pro tzv. samotestování);
- testy je přitom třeba provádět s frekvencí alespoň jedenkrát za týden (není-li zaměstnanec v den termínu testování přítomen na pracovišti zaměstnavatele, provede se testování v den jeho příchodu na pracoviště; pokud zaměstnanec v rámci sedmidenního období vykonává práci výlučně mimo pracoviště zaměstnavatele, umožní mu zaměstnavatel postoupit test mimo pracoviště zaměstnavatele);
- nejpozději od 5. března 2021 vyzvat své zaměstnance, aby podstoupili preventivní test, tak, aby byla umožněna jejich přítomnost na pracovišti zaměstnavatele nejpozději k 12. březnu 2021;
- nejpozději od 12. března 2021 umožnit zaměstnanci osobní přítomnost na pracovišti pouze za předpokladu, že zaměstnanec podstoupil s negativním výsledkem v posledních 7 dnech:
- RT-PCR test na přítomnost viru SARS-CoV-2,
- POC antigenní test na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2, nebo
- na pracovišti zaměstnavatele preventivní test na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2 prostřednictvím testu poskytnutého mu zaměstnavatelem.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



