Postup získání zaměstnání občanů Ukrajiny přicházejících do České republiky
Z důvodu současného dění na území Ukrajiny v posledních dnech přibývá v České republice počet uprchlíků z Ukrajiny, který se může dále zvyšovat. Protože lze předpokládat zájem ukrajinských občanů o zaměstnání po dobu jejich pobytu v České republice, přinášíme Vám v tomto článku přehled, jak je možné pro ukrajinské občany získat zaměstnání.
PRÁVNÍ STAV K 3. 3. 2022
Příjezd občanů Ukrajiny do České republiky
Obecně platí, že občané Ukrajiny mohou na základě svých biometrických pasů překračovat státní hranice ČR bez nutnosti vyřízení vstupního víza (bezvízový styk). Občané Ukrajiny, kteří přijíždějí na území ČR v rámci bezvízového styku, případně, jejichž krátkodobé vízum končí (v rámci 14 dnů), mají možnost si požádat o speciální dlouhodobé vízum.
Uprchlíci z Ukrajiny mohou do České republiky vstoupit na základě bezvízového styku, který jim umožňuje v České republice pobývat po dobu 90 dní. Na dobu bezvízového pobytu je důležité, aby si ukrajinští občané sjednali cestovní zdravotní pojištění. Zároveň mají v případě ubytování v soukromí povinnost zaregistrovat se na Policii ČR, a to do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území. Pokud se nejedná a ubytování v soukromí, tuto registraci vyřizuje ubytovatel.
Dále mohou přicestovat ukrajinští občané na základě krátkodobého víza či se mohou vrátit občané, kteří mají v České republice dlouhodobý pobyt.
Pokud by nastala situace blízkého konce platnosti krátkodobého víza bez možnosti prodloužení a odcestování, mohou se ukrajinští občané ve čtrnácti dnech před skončením platnosti krátkodobého víza dostavit na pracoviště odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR, kde bude vydáno speciální dlouhodobé vízum. Prodloužení dlouhodobého pobytu se řeší standardní cestou.
Od 25. 2. 2022 Ministerstvo zdravotnictví ČR zrušilo povinnost pro občany Ukrajiny přijíždějící do ČR cestou z Ukrajiny, vyplňovat příjezdový formulář a mít negativní PCR či očkovací certifikát.
Více informací, otázky a odpovědi, kontakty a další informace na speciální webové stránce Ministerstva vnitra ČR.
Speciální dlouhodobé vízum
K výkonu práce na území ČR musí mít ukrajinští občané vyřízeno nové speciální dlouhodobé vízum. O speciální dlouhodobé vízum je nutné požádat osobně na některém z pracovišť Ministerstva vnitra ČR – přehled zde.
Pro kladné vyřízení žádosti je nutné předložit následující:
- vyplněnou žádost o udělení dlouhodobého víza, která je dostupná zde,
- platný cestovní pas,
- fotografii ve formátu 45 x 35 mm.
V případě udělení dlouhodobého víza dojde automaticky k zařazení do veřejného zdravotního pojištění.
Ohlášení volného pracovního místa u Úřadu práce ČR a postup zaměstnavatele
Zaměstnavatelé, kteří mají zájem zaměstnat cizí státní příslušníky musí nejprve ohlásit volné pracovní místo na krajské pobočce Úřadu práce ČR podle místa výkonu práce a současně vyjádřit zájem zaměstnat cizince na základě povolení k zaměstnání.
Volné pracovní místo mohou zaměstnavatelé ohlásit prostřednictvím formuláře dostupného zde. Poté mohou se zaměstnancem uzavřít pracovní smlouvu, která bude přílohou k žádosti o povolení k zaměstnání.
Nalezení pracovního místa a uzavření pracovní smlouvy se zaměstnavatelem
Před podáním žádosti o povolení k zaměstnání je třeba mít nebo si najít pracovní místo a se zaměstnavatelem uzavřít pracovní smlouvu (smlouva je jednou z příloh žádosti o povolení k zaměstnání).
Volné pracovní místo je možné najít přímým navázáním kontaktu se zaměstnavatelem, na doporučení či například prostřednictvím databáze Úřadu práce ČR (https://www.uradprace.cz/web/cz/volna-mista-v-cr) nebo na portálu jobs.cz (https://www.jobs.cz/prace/?suitable-for=ukraine_refugees).
Povolení k zaměstnání
Po kladném vyřízení žádosti o dlouhodobé vízum je možné požádat o povolení k zaměstnání. Nejprve je nutné najít konkrétní pracovní místo a uzavřít se zaměstnavatelem pracovní smlouvu, protože smlouva je jednou z příloh žádosti o povolení k zaměstnání. Délka platnosti povolení k zaměstnání může být až dva roky s možností prodloužení na další dva roky, a to i opakovaně.
Povolení k zaměstnání se vyřizuje písemně u krajské pobočky Úřadu práce podle místa výkonu práce. Je nutné žádat na pracovišti dle místa výkonu práce.
Podání musí obsahovat následující:
- vyplněnou žádost o povolení k zaměstnání, která je dostupná zde,
- pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti, nebo smlouvu o smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti,
- fotokopii stránky cestovního dokladu obsahující základní identifikační údaje cizince (bude následně vrácena zpět),
- doklad profesní způsobilosti pro obor, ve kterém bude cizinec na území ČR pracovat,
- případně další doklady, pokud to vyplývá z charakteru zaměstnání nebo z kontraktu.
Adresy příslušných krajských poboček Úřadu práce ČR, jejich kontakty a otevírací doby: https://www.uradprace.cz/web/cz/krajske-pobocky.
Povolení k zaměstnání může vyřídit na základě plné moci také zaměstnavatel či jím zplnomocněný zástupce.
Ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí ČR je uvažováno o otevření pracovního trhu občanům Ukrajiny, čímž by odpadla potřeba povolení k zaměstnání – toto však ještě není platné a účinné.
Postup zaměstnavatele po získání zaměstnance (informování a evidence)
Zaměstnavatel nejpozději v den nástupu do zaměstnání musí dle ustanovení § 87 zákona o zaměstnanosti informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce ČR o této skutečnosti dle stávajících pravidel – formulář zde.
Každý zaměstnavatel má povinnost vést evidenci cizinců, které zaměstnává v rozsahu dle ustanovení § 102 zákona o zaměstnanosti.
Práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců
Zaměstnavatelé musí při zaměstnávání ukrajinských občanů dodržovat stejná pravidla zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti jako u ostatní zaměstnanců, mimo jiné spravedlivé a rovné zacházení, bezpečné pracovní podmínky, písemnou formu pracovní smlouvy, garantovanou minimální mzdu, placení zdravotního a sociálního pojištění zaměstnavatelem, placenou dovolenou a nemocenskou.
Mezi povinnosti zaměstnanců patří, opět bez zvláštní odlišností, zejména (i) řádně pracovat a plnit pokyny nadřízených, (ii) dodržovat veškeré pracovní předpisy a (iii) nejednat v rozporu se zájmy zaměstnavatele.
Mezinárodní ochrana
Na základě zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, mají ukrajinští občané také možnost požádat o udělení azylu či tzv. doplňkové ochrany pro důvodné obavy z nebezpečí vážné újmy, která by hrozila při návratu do domovské země.
Řízení o mezinárodní ochraně může dosahovat délky až 18 měsíců. Zároveň, pokud cizinec řádně požádá o udělení doplňkové nebo mezinárodní ochrany, nemůže být po dobu prvních 6 měsíců legálně zaměstnán.
Závěr
Možností pro vstup do České republiky a následný výkon zaměstnání mají občané Ukrajiny více. Dle našeho názoru bude pravděpodobně nejsnazší a nejvyužívanější vstup prostřednictvím bezvízového styku a následná žádost o dlouhodobé vízum a povolení k zaměstnání.
Situaci však může změnit další legislativní vývoj, kterým může dojít například k otevření pracovního trhu občanům Ukrajiny. O případných změnách Vás budeme informovat.
Další články
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
