Vysílání zaměstnanců v rámci EU
Vysílání zaměstnanců je situace, kdy zaměstnanec jménem svého zaměstnavatele vykonává na území jiného členského státu (dále JČS) práci pro svého tuzemského zaměstnavatele pod jeho jménem. Vysílání zaměstnanců upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.
ing-92e29a8d.png){kind=small}
Základním pravidlem dle tohoto nařízení je, že si pojistné platí zaměstnanec v tom státě, na jehož území vykonává výdělečnou činnost. Zvláštní pravidlo pro vysílání zaměstnanců stanoví z tohoto základního pravidla výjimku, a to tak, že zaměstnanec zůstává příslušným systémům pojištění v tom státě, ze kterého je vysílán (čl. 12, odst. 1). Vyslání zaměstnance musí splnit následující podmínky:
- zaměstnanec zůstává nadále zaměstnancem dle pracovněprávního vztahu u českého zaměstnavatele,
- český zaměstnavatel přiděluje zaměstnanci práci a stejně tak ho odměnuje,
- doba vyslání zaměstnance nesmí být delší než 2 roky,
- zaměstnanec nesmí nahradit jiného zaměstnance.
V případě kontroly osob na pracovišti v JČS se vyslaný zaměstnanec prokáže originálem dokumentu označovaného jako potvrzení A1. O vystavení dokumentu požádájí v ČR Českou správu sociálního zabezpečení (dále ČSSZ) společně zaměstnanec i zaměstnavatel.
Z hlediska sociálního pojištění, zdravotního pojištění i zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele se pro českého zaměstnavatele nic nemění. Pojistné bude odvádět ve stanovených lhůtách. Stejně tak hrubou mzdu zaměstnance zahrne do základu pro výpočet zákonného pojištění.
Závěrem bychom chtěli upozornit, že čeští zaměstnavatelé by si při vysílání svých zaměstnanců do zahraničí měli zjistit, jaké podmínky platí pro vyslané zaměstannce v dané zemi, zejména pokud se jedná o:
- pravidla pro minimální mzdu v dané zemi,
- dodržování stanovené maximální délky pracovní doby a minimální doby odpočinku,
- pracovní dobu a nárok na minimální počet dnů placené dovolené.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: bohdana.havrankova@bnt.eu
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
