Zaměstnávání Ukrajinců na území České republiky
Dne 21. 3. 2022 byly přijaty zákony č. 65/2022 Sb. a č. 66/2022 Sb., které pro občany Ukrajiny prchající před válkou přinesly velké množství úlev, které umožňují jejich pobyt a zaměstnání na území ČR.
Zákony byly přijaty v důsledku rozhodnutí Rady Evropské unie, která aktivovala režim tzv. dočasné ochrany, který se automaticky vztahuje na všechny státní občany Ukrajiny, jejich rodinné příslušníky a cizince, kteří měli na území Ukrajiny povolení k trvalému pobytu. Vydaná speciální víza dočasné ochrany jsou vyznačována formou vízových štítků do cestovních dokladů, případně do hraničních průvodek. Ukrajinští státní příslušníci žádají o víza dočasné ochrany na příslušných Krajských asistenčních centrech pomoci Ukrajině. Víza mají platnost jednoho roku, nicméně v závislosti na vývoji situace může dojít k jejich prodloužení.
Všichni, kterým byla udělena dočasná ochrana, mají volný přístup na trh práce České republiky a nemusí žádat o pracovní povolení. Pro ukrajinské zaměstnance platí, co se týče zaměstnání, v podstatě stejná práva a povinnosti jako pro ty české. Jedinou podmínkou pro zaměstnání ukrajinských občanů je oznámení pracovní smlouvy na úřadu práce. Zaměstnavatel je povinen informovat o nástupu cizince do zaměstnání příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce, a to nejpozději v den nástupu. Zaměstnavatel je pak povinen do 10 dnů informovat Úřad práce i v případě, že dojde k ukončení zaměstnání, nebo v případě jakékoliv změny pracovního poměru.
Kromě výše uvedené informační povinnosti mají zaměstnavatelé i povinnost evidenční, kdy jsou povinni uchovávat o zaměstnanci údaje v rozsahu § 102 odst. 2 zákona o zaměstnanosti. Zaměstnavatelé by dále měli po dobu 3 let od skončení zaměstnaneckého poměru uchovávat i kopie dokladů prokazujících oprávněnost pobytu cizince na území České republiky.
Pokud jde o sociální zabezpečení, vztahují se na ukrajinské občany stejné předpisy jako na občany České republiky. V případě, že občané Ukrajiny požádají o vízum dočasné ochrany, stanou se okamžikem udělení takového víza účastníky zdravotního pojištění. Zdravotní pojištění za ně hradí Česká republika.
Jak plyne z výše uvedeného, podmínky pro zaměstnání lidí prchajících před válkou na Ukrajině byly v důsledku nově přijatých zákonů značně zjednodušeny. Českým zaměstnavatelům v zaměstnání obyvatel Ukrajiny nebrání žádné větší právní ani administrativní překážky.
Další články
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.




