Změna definice nelegální práce
Se začátkem roku nabyla navzdory průběhu legislativního procesu účinnosti novela zákona o zaměstnanosti, která zpřesňuje a mění definici nelegální práce. Tato změna byla z předloženého vládního návrhu novely zákona o zaměstnanosti původně vypuštěna.
Přes kritiku odborné veřejnosti však byla pozměňovacím návrhem vrácena, a stala se tak součástí schváleného návrhu novely. Změna definice nelegální práce si klade za cíl omezit nelegální zaměstnávání a napomoct orgánům inspekce práce při vykonávání kontrolní činnosti k efektivnějšímu prokazování a odhalování výkonu nelegální práce.
Před účinností novely byla jedním z nejpodstatnějších znaků nelegální práce její soustavnost, k výkonu práce mimo pracovněprávní vztah tedy muselo docházet po delší dobu. Při výkonu kontrolní činnosti orgánů inspekce bylo více než problematické prokázat, že k výkonu nelegální práce docházelo po dlouhou dobu před samotným dnem fyzické kontroly na pracovišti zaměstnavatele.
Znak soustavnosti byl novelou zákona o zaměstnanosti z ustanovení o nelegální práci § 5 písm. e) vypuštěn. Příslušné ustanovení podle nové právní úpravy výslovně specifikuje, že pro posouzení, zda se jedná o nelegální práci, není podstatná délka výkonu této práce.
Podle nové definice je nelegální práce prací, která má znaky závislé práce a je konána fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah nebo je konána cizincem v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez povolení nebo v rozporu s příslušným oprávněním anebo je vykonávána cizincem pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky.
V této části definice bylo vyřazení soustavnosti zajištěno gramatickou změnou, kdy definice podle předchozí úpravy hovořila o práci, která „je vykonávána“ (přičemž z tohoto gramatického vyjádření lze vyvodit nutnost opakované (soustavné) činnosti, jak vyplývá z dřívější judikatury Nejvyššího správního soudu), ta byla nahrazena souslovím „je konána“.
Jak se tato změna do průběhu kontrol inspektorátů práce konkrétně promítne, uvidíme až časem, ale již teď je zřejmé, že by měla inspekci práce umožnit snáze odhalit znaky nelegální práce a zejména nelegální práci prokázat, což velmi pravděpodobně inspekci práce usnadní i její trestání.
Novela se totiž týká i zpřísnění sankcí za nelegální práci. Nově bude možné zaměstnavateli za tento přestupek uložit kromě stávajících sankcí i zákaz činnosti až na 2 roky.
Zajímá Vás pracovní právo? Na kongresu Právní prostor 2024 se budeme novému pracovnímu právu věnovat hned v několika příspěvcích. Program kongresu najdete na adrese https://kongrespravniprostor.cz/.
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
