Tlačítko pro odstoupení od smlouvy bude nová povinná výbava e-shopů
Evropská Unie zavádí povinnost mít v e-shopech tlačítko pro snadné odstoupení od smlouvy, v Česku však příslušná novela nabrala zpoždění. Tuzemští obchodníci tak nový ovládací prvek zatím mít nemusí, účinnost se očekává až od ledna 2027. Přesto experti doporučují neotálet a začít se na technické i právní změny připravovat už nyní.
Od 19. června 2026 měly členské státy Evropské unie začít uplatňovat nová pravidla, podle nichž musí mít spotřebitelé možnost snadno odstoupit od smlouvy uzavřené online prostřednictvím tlačítka nebo obdobného ovládacího prvku. Česká republika však příslušný transpoziční zákon dosud nepřijala. Poslanecká sněmovna takzvanou tlačítkovou novelu občanského zákoníku 10. července schválila ve třetím čtení a návrh nyní míří do Senátu. České e-shopy proto zatím tuto zákonnou povinnost nemají. Jakub Jirovský z advokátní kanceláře ROWAN LEGAL upozorňuje, že nejde o zavedení nového práva spotřebitele, ale pouze o nový způsob uplatnění již existujícího práva na odstoupení od smlouvy.
Tlačítková novela je transpozicí směrnice (EU) 2023/2673, která novelizuje evropskou směrnici o právech spotřebitelů (2011/83/EU) a mimo jiné zavádí povinný ovládací prvek pro odstoupení od smlouvy v online rozhraní. Členské státy měly směrnici převést do svého právního řádu do 19. prosince 2025 a nová pravidla začít uplatňovat od 19. června 2026. Některé členské státy již příslušnou úpravu přijaly, Česká republika však transpoziční lhůtu nedodržela.
„Zpoždění české transpozice v praxi znamená, že české e-shopy zatím nemají zákonnou povinnost tlačítko implementovat. Jiná situace může nastat u přeshraničního prodeje. Podnikatelé, kteří svou činnost zaměřují také na spotřebitele ve státech, jež směrnici již transponovaly, musí posoudit, zda se na jejich smlouvy vztahují tamější spotřebitelská pravidla. Česká novela zároveň pokračuje legislativním procesem, a provozovatelé e-shopů by se proto měli na novou povinnost začít připravovat,“ vysvětluje Jakub Jirovský, seniorní advokát ROWAN LEGAL specializující se na právo informačních technologií, smluvní agendu a ochranu osobních údajů.
„Spotřebitel může již dnes od smlouvy odstoupit například prostřednictvím formuláře nebo jednoznačného prohlášení zaslaného podnikateli. Nově však bude rozhodující také to, zda příslušnou funkci snadno najde přímo v uživatelském rozhraní a dokáže ji využít během několika vteřin,“ dodává Jirovský.
Takzvaný princip tlačítka je prostý. Pokud spotřebitel uzavřel smlouvu v online prostředí a má právo od ní odstoupit, musí mít možnost toto právo obdobně snadno uplatnit. Podnikatel mu proto bude muset dát k dispozici jasně označený ovládací prvek, typicky tlačítko s nápisem „Odstoupit od smlouvy“, dostupný po celou dobu lhůty pro odstoupení. Po kliknutí se zákazníkovi zobrazí online formulář, v němž vyplní nebo potvrdí své jméno, údaje o smlouvě a kontakt pro zaslání potvrzení. Odstoupení poté odešle samostatným potvrzovacím tlačítkem. Podnikatel bude povinen bez zbytečného odkladu zaslat spotřebiteli potvrzení o přijetí odstoupení včetně jeho obsahu a data a času odeslání.
„Spotřebiteli nevzniká žádné nové právo odstoupit od smlouvy. Doplňuje se pouze nový způsob, jakým lze existující právo uplatnit. Povinnost se bude vztahovat na podnikatele uzavírající prostřednictvím online rozhraní spotřebitelské smlouvy, u nichž má spotřebitel právo na odstoupení. Může tedy jít o klasické e-shopy se zbožím, ale také o poskytovatele služeb nebo digitálního obsahu,“ upřesňuje advokát.
Samotné technické doplnění tlačítka a formuláře nemusí být složité. Podnikatelé však nesmějí podcenit navazující procesy, jako je napojení na potvrzovací e-maily, evidence přesného okamžiku odeslání, zajištění funkčnosti tlačítka po celou lhůtu pro odstoupení i v mobilní verzi webu nebo úprava obchodních podmínek a informací poskytovaných spotřebiteli. Po nabytí účinnosti novely bude moci být chybějící nebo nefunkční tlačítko posouzeno jako přestupek podle zákona o ochraně spotřebitele. Projednávaný návrh počítá s pokutou až do výše pěti milionů korun.
Česká úprava zatím účinná není. Poslanecká sněmovna novelu 10. července 2026 schválila ve třetím čtení a nyní ji dostane k projednání Senát. Poslanci zároveň schválili pozměňovací návrh, podle něhož zákon nabude účinnosti 1. ledna 2027. Datum se ještě může změnit v dalším průběhu legislativního procesu, zejména při projednávání v Senátu. České e-shopy tak tlačítko zatím povinně zavádět nemusí, na novou povinnost by se ale měly začít připravovat.
Další články
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?



