Krok za krokem k novému civilnímu řádu soudnímu
Práce na věcném záměru nového civilního procesního kodexu jsou u konce. Přestože k definitivní podobě kodexu je ještě dlouhá cesta, navrhované změny jsou natolik zásadní, že je na místě se s nimi seznámit již nyní.
Dnes platný občanský soudní řád je normou, která byla přijata v roce 1963, tedy v době, kdy panovaly naprosto odlišné společensko-politické poměry. Byť se z této právní normy povedlo od jejího zavedení odstranit řadu nedostatků, potýká se dodnes s nepřehledností, nekonzistentností a mnohokrát i nejasností jednotlivých ustanovení. Ministerstvo spravedlnosti se namísto dalších novel rozhodlo přikročit k radikálnímu řešení a nahradit stávající předpis novým civilním řádem soudním. Inspiračním zdrojem pro přípravu věcného záměru, zejména pokud se jedná o formulaci jednotlivých základních pravidel, byl především rakouský civilní řád soudní.
V listopadu 2017 byl představen věcný záměr nového civilního řádu soudního. K definitivní podobě procesního kodexu nás ovšem čeká ještě dlouhá cesta, neboť práce na paragrafovém znění má ministerstvo v plánu teprve letos. S ohledem na význam předpisu bychom Vás nicméně již nyní rádi informovali o základních principech a největších změnách, které by s sebou nový procesní kodex měl přinést.
Soudy mají především důsledně dbát dodržování tzv. dispoziční zásady. Věcný záměr nového civilního řádu soudního vkládá občanské soudní řízení - dá se říct - plně do rukou jeho účastníků. Soud má býti ten, kdo celý proces formálně vede a dohlíží na něj.
Na druhou stranu by v zájmu objasnění pravdy mělo býti soudu umožněno aktivně se podílet na zjišťování skutkového stavu, má tedy dojít k převzetí některých prvků tzv. vyšetřovací zásady, která se uplatňuje v nesporných řízeních.
Věcný záměr také počítá s koncepcí větší procesní ekonomie. Rozhodnutí soudu musí být nejen správné, musí však přijít také včas. Věcný záměr proto obsahuje několik institutů, které mají za cíl urychlit občanské soudní řízení a bude-li to možné, rovněž snížit náklady s ním spojené.
Mimo těchto koncepčních otázek zasluhují zmínku zřejmě dvě nejzásadnější odlišnosti věcného záměru civilního řádu soudního oproti dnes účinnému občanskému soudnímu řádu. První z nich se týká tzv. advokátských sporů, druhá povahy dovolání, které se má stát řádným opravným prostředkem.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: zuzana.durikova@bnt.eu
Další články
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.
