V exekuci je rozložení společného jmění manželů beze zbytku respektováno - k modifikaci společného jmění manželů
Ve Sněmovně čeká na své první čtení návrh týkající společného jmění manželů. Rozsah společného jmění manželů je v exekučním řízení podle stávající právní úpravy absolutně respektován.
V exekuci se k modifikaci společného jmění manželů přihlíží a návrh zákona, jehož projednávání bylo přerušeno, v tomto ohledu ničeho nemění. Jeho záměrem je upravit možnosti obrany nedlužícího manžela a technicky zasáhnout do režimu registrace zápisů o modifikaci společného jmění manželů do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu ve spojitosti s exekučním řízením.
Široké možnosti procesní obrany dlužníka by se zúžily, zákonodárce mu odejme vylučovací žalobu
Jedním z rizik, která by mohla nastat, pokud by návrh prošel legislativním procesem, je zásadní oslabení obrany nedlužícího manžela. Jak je uvedeno i v důvodové zprávě Ministerstva spravedlnosti k návrhu zákona, v současné praxi se přihlíží k obraně manžela dlužníka spočívající v tvrzení a doložení dokumentů, v podání bezplatného a účinného návrhu na částečné zastavení exekuce či v podání vylučovací žaloby. Dále ve zprávě stojí, že vylučovací žaloby týkající se společného jmění manželů jsou podávány pouze ve 0,2 promile exekučních řízení. Z toho jednoznačně vyplývá, že k modifikaci společného jmění manželů se v exekučním řízení přihlíží a že soudní exekutoři tato ustanovení respektují.
Novinky, které se dle návrhu zákona týkají procesních prostředků obrany, jsou dvě: Zákonodárce chce účastníkům řízení odejmout možnost podání vylučovací žaloby.[1] A současně je jeho záměrem upravit možnost návrhu na částečné zastavení exekuce. Tento návrh by se předkládal soudnímu exekutorovi, který by jej bez dalšího do 7 dnů předložil k rozhodnutí soudu. Lhůta soudu pro rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce přitom v návrhu zákona stanovena není. Je proto absurdní předpokládat, že dojde ke zjednodušení, natož pak ke zrychlení obrany účastníků.
Stanovisko Legislativní rady vlády ze dne 4. 9. 2014:
„Jakkoli je možné považovat opatření v oblasti exekuce u SJM za věcně správné, viděno pouze pohledem na uváděnou četnost řešené situace (0,2 promile případů!) se jedná o legislativní úpravu vyvolanou zcela marginálním problémem.“
K registraci zápisů do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu
Smlouva mezi dvěma manželi o úpravě společného jmění manželů („SJM“) je neúčinná, dokud s ní nevysloví souhlas věřitel. Na této skutečnosti se nic nemění. Návrh pouze upravuje možnost manželů nechat zapsat smlouvu o modifikaci SJM do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu (dále jen „Seznam“), čímž je tato smlouva zveřejněna. Neziskové organizace však upozorňují, že toto opatření bude mít v případě přijetí pramalý vliv na život, práva a povinnosti většiny obyvatel. Smlouvy o zúžení SJM se totiž do Seznamu nevkládají automaticky, ale pouze pokud to smlouva stanoví nebo pokud o to manželé požádají. Za zápis smlouvy zaplatí manželé notáři částku 1.000 Kč, za vydání opisu smlouvy ze Seznamu pak 300 Kč. Pro věřitele to znamená další zvýšení nákladů na zjišťování majetkových poměrů dlužníka při uzavírání smlouvy. Navíc pokud došlo ke vzniku dluhu před zápisem listiny do Seznamu, přihlédne se ke smlouvě jenom tehdy, pokud se změnou SJM souhlasil věřitel.
Exekutorská komora ČR v zásadě podporuje možnost zavedení nahlížení do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeného Notářskou komorou ČR, a to za předpokladu, že tyto úkony nebudou prodražovat řízení a nebudou dále zatěžovat dlužníky. Podmínkou tedy je, aby součinnost v oblasti náhledů byla poskytována bezplatně, stejně jako je tomu v případech, kdy notáři nahlížejí (např. při řešení dědictví) do Centrální evidence exekucí vedené Exekutorskou komorou ČR.
Zda návrhy změn obsažené ve sněmovním tisku č. 337 přispějí k vymahatelnosti práva v Česku, k orientaci účastníků v právním řádu a k předvídatelnosti práva, by měli říct spíše sami věřitelé a dlužníci. Exekutorská komora ČR však garantuje, že soudní exekutoři budou rozhodnutí zákonodárců samozřejmě respektovat, tak jako beze zbytku respektují stávající právní úpravu, podle níž se rovněž řádně přihlíží k rozložení společného jmění manželů, a nadále se budou řídit platnými ustanoveními zákona.
[1] S ohledem na to, že vylučovací žaloba je jedním ze základních instrumentů ochrany vlastníka a jeho vlastnického práva, je otázkou, zda vůbec lze takové ústavní právo manžela omezit.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




