V exekuci je rozložení společného jmění manželů beze zbytku respektováno - k modifikaci společného jmění manželů
Ve Sněmovně čeká na své první čtení návrh týkající společného jmění manželů. Rozsah společného jmění manželů je v exekučním řízení podle stávající právní úpravy absolutně respektován.
V exekuci se k modifikaci společného jmění manželů přihlíží a návrh zákona, jehož projednávání bylo přerušeno, v tomto ohledu ničeho nemění. Jeho záměrem je upravit možnosti obrany nedlužícího manžela a technicky zasáhnout do režimu registrace zápisů o modifikaci společného jmění manželů do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu ve spojitosti s exekučním řízením.
Široké možnosti procesní obrany dlužníka by se zúžily, zákonodárce mu odejme vylučovací žalobu
Jedním z rizik, která by mohla nastat, pokud by návrh prošel legislativním procesem, je zásadní oslabení obrany nedlužícího manžela. Jak je uvedeno i v důvodové zprávě Ministerstva spravedlnosti k návrhu zákona, v současné praxi se přihlíží k obraně manžela dlužníka spočívající v tvrzení a doložení dokumentů, v podání bezplatného a účinného návrhu na částečné zastavení exekuce či v podání vylučovací žaloby. Dále ve zprávě stojí, že vylučovací žaloby týkající se společného jmění manželů jsou podávány pouze ve 0,2 promile exekučních řízení. Z toho jednoznačně vyplývá, že k modifikaci společného jmění manželů se v exekučním řízení přihlíží a že soudní exekutoři tato ustanovení respektují.
Novinky, které se dle návrhu zákona týkají procesních prostředků obrany, jsou dvě: Zákonodárce chce účastníkům řízení odejmout možnost podání vylučovací žaloby.[1] A současně je jeho záměrem upravit možnost návrhu na částečné zastavení exekuce. Tento návrh by se předkládal soudnímu exekutorovi, který by jej bez dalšího do 7 dnů předložil k rozhodnutí soudu. Lhůta soudu pro rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce přitom v návrhu zákona stanovena není. Je proto absurdní předpokládat, že dojde ke zjednodušení, natož pak ke zrychlení obrany účastníků.
Stanovisko Legislativní rady vlády ze dne 4. 9. 2014:
„Jakkoli je možné považovat opatření v oblasti exekuce u SJM za věcně správné, viděno pouze pohledem na uváděnou četnost řešené situace (0,2 promile případů!) se jedná o legislativní úpravu vyvolanou zcela marginálním problémem.“
K registraci zápisů do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu
Smlouva mezi dvěma manželi o úpravě společného jmění manželů („SJM“) je neúčinná, dokud s ní nevysloví souhlas věřitel. Na této skutečnosti se nic nemění. Návrh pouze upravuje možnost manželů nechat zapsat smlouvu o modifikaci SJM do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu (dále jen „Seznam“), čímž je tato smlouva zveřejněna. Neziskové organizace však upozorňují, že toto opatření bude mít v případě přijetí pramalý vliv na život, práva a povinnosti většiny obyvatel. Smlouvy o zúžení SJM se totiž do Seznamu nevkládají automaticky, ale pouze pokud to smlouva stanoví nebo pokud o to manželé požádají. Za zápis smlouvy zaplatí manželé notáři částku 1.000 Kč, za vydání opisu smlouvy ze Seznamu pak 300 Kč. Pro věřitele to znamená další zvýšení nákladů na zjišťování majetkových poměrů dlužníka při uzavírání smlouvy. Navíc pokud došlo ke vzniku dluhu před zápisem listiny do Seznamu, přihlédne se ke smlouvě jenom tehdy, pokud se změnou SJM souhlasil věřitel.
Exekutorská komora ČR v zásadě podporuje možnost zavedení nahlížení do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeného Notářskou komorou ČR, a to za předpokladu, že tyto úkony nebudou prodražovat řízení a nebudou dále zatěžovat dlužníky. Podmínkou tedy je, aby součinnost v oblasti náhledů byla poskytována bezplatně, stejně jako je tomu v případech, kdy notáři nahlížejí (např. při řešení dědictví) do Centrální evidence exekucí vedené Exekutorskou komorou ČR.
Zda návrhy změn obsažené ve sněmovním tisku č. 337 přispějí k vymahatelnosti práva v Česku, k orientaci účastníků v právním řádu a k předvídatelnosti práva, by měli říct spíše sami věřitelé a dlužníci. Exekutorská komora ČR však garantuje, že soudní exekutoři budou rozhodnutí zákonodárců samozřejmě respektovat, tak jako beze zbytku respektují stávající právní úpravu, podle níž se rovněž řádně přihlíží k rozložení společného jmění manželů, a nadále se budou řídit platnými ustanoveními zákona.
[1] S ohledem na to, že vylučovací žaloba je jedním ze základních instrumentů ochrany vlastníka a jeho vlastnického práva, je otázkou, zda vůbec lze takové ústavní právo manžela omezit.
Další články
Sell-side due diligence: Proč se vyplatí odhalit slabiny vlastní firmy dříve než kupující
Prodávající otevře datovou místnost s přesvědčením, že firma je v pořádku. Poradci kupujícího však objeví nedoplatek nájemného, o kterém vlastník nevěděl, a požadují snížení ceny. Předprodejní prověrka nedoplatek sama neodstraní. Dává ale prodávajícímu čas zjistit jeho příčinu a výši, připravit řešení a promítnout zjištění do smlouvy dřív, než se stane argumentem pro snížení ceny.
Platformoví pracovníci získají nové možnosti obrany. O svém statusu budou moci dát podnět inspekci práce
Vláda schválila návrh zákona o platformové práci, který přináší konkrétní pravidla pro určování pracovněprávního postavení lidí pracujících přes digitální platformy. Pokud okolnosti nasvědčují tomu, že pracovník vykonává závislou práci, má se předpokládat existence pracovněprávního vztahu a bude na platformě nebo zprostředkovateli, aby prokázali opak. Návrh zároveň posiluje práva pracovníků při algoritmickém řízení.
Transparentní odměňování: Systém odměňování a benefitů
Nejzásadnější praktickou změnou pro většinu zaměstnavatelů bude nový § 109a zákoníku práce. Každý zaměstnavatel bude povinen s účinností od 1.1.2027 mít vytvořený systém odměňování, který upraví způsob odměňování zaměstnanců, zejména formu, složky a způsob odstupňování výše mzdy, platu nebo odměny z dohody (dále jen „odměna za práci“).
Codexis AI: Rozsáhlý test na 170 reálných případech z oblasti pracovního práva
Když se dnes v právním prostředí mluví o umělé inteligenci, debata často sklouzává do dvou krajností: na jedné straně stojí bezbřehý marketing technologických nadšenců, na straně druhé skepse opřená o historky o vymyšlených judikátech. Pro advokáty, podnikové právníky, ale i personalisty a mzdové účetní má však smysl jediné měřítko: jak si jazykový model poradí se reálným případem z českého prostředí, posuzovaným měřítky tuzemské judikatury.
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.




