Jak žádat veřejné subjekty o informace

Kde je právo na informace zakotveno

Právo na informace ústavně garantuje Listina základních práv a svobod. Podmínky, za kterých je možné o informace žádat veřejné subjekty, blíže upravuje zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (informační zákon). Poskytování informací o životním prostředí pak upřesňuje zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí.

K čemu jsou informace od veřejných subjektů dobré

Získávání informací od veřejných subjektů vám může pomoci chránit vaše práva, kontrolovat činnost úřadů a lépe se orientovat v rozhodnutích, která ovlivňují váš život.

Například při plánování výstavby nové silnice nebo developerského projektu můžete zjistit, jaké kroky úřady podnikají, zda bylo vše schváleno v souladu se zákonem a jaké to může mít dopady na vaše okolí. Informace o hospodaření státu nebo města vám zase umožní sledovat, jak se nakládá s veřejnými penězi, a odhalit potenciální nehospodárnost nebo chyby v rozhodování úředníků.

V běžném životě se vám tyto informace hodí i k tomu, abyste se vyhnuli zbytečným chybám při vyplňování formulářů, podávání žádostí nebo vyřizování úředních záležitostí.

Jaké subjekty je možné o informace požádat

O informace vztahující se k jejich působnosti můžete požádat:

státní orgány (např. ministerstva, soudy, finanční úřady, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro ochranu osobních údajů, Českou obchodní inspekci, Státní úřad inspekce práce a další ústřední orgány státní správy),‍
obce, kraje a orgány (např. zastupitelstvo nebo radu obce),‍
profesní samosprávné komory (např. Českou advokátní komoru nebo Českou lékařskou komoru), ale jen v rozsahu informací týkajících se jejich výkonu veřejné správy jim svěřené zákonem,‍
veřejné instituce (právnické osoby 100% vlastněné státem, obcí nebo krajem, např. veřejné vysoké školy, nemocnice, příspěvkové organizace),‍
veřejné podniky (právnické osoby, které vykonávají relevantní činnosti dle zákona o zadávání veřejných zakázek, poskytují veřejné služby v přepravě cestujících po železnici, silnici, letadlem nebo lodí a ve kterých stát, obce nebo kraje vykonávají dominantní vliv, hlavně pokud drží většinový podíl ve společnosti, disponují s většinou hlasovacích práv nebo můžou jmenovat více než polovinu členů správního, řídicího nebo dozorčího orgánu podniku).

Jaké informace můžete žádat

Podle informačního zákona můžete žádat povinné subjekty o informace vztahující se k jejich působnosti. Může jít například o rozhodnutí úřadů nebo informace o využívání veřejných prostředků.

Toto právo má však své výjimky. Povinné subjekty vám nemusí poskytnout:

své interní pokyny a směrnice,‍
názory úředníků, odhady nebo spekulace o tom, jak rozhodnou v budoucnu,‍
nově vytvářené informace – úřad není povinen informace teprve „vyrábět“, pokud je nemá,‍
informace, které vznikly při přípravě rozhodnutí – ty mohou být neveřejné až do doby, kdy je rozhodnutí vydáno,‍
utajované informace (například z oblasti bezpečnosti státu),
informace, které by porušily ochranu osobních údajů nebo soukromí třetích osob (například informace o platech řadových zaměstnanců),‍
obchodní tajemství a citlivé informace o majetku soukromých osob, které úřad získal například při daňové kontrole nebo‍
informace získané od třetích osob při kontrolní nebo dozorové činnosti úřadu.

Veřejné instituce a veřejné podniky vám navíc nemusí poskytovat informace o činnostech, které jsou uskutečňovány v jejich běžném obchodním styku v rozsahu jejich předmětu činnosti nebo podnikání zapsaného ve veřejném rejstříku, které mají obchodní nebo průmyslovou povahu a jejíž poskytnutí by veřejný podnik nebo veřejnou instituci znevýhodnilo na relevantním trhu.

Před podáním žádosti si zkuste prohlédnout web povinného subjektu. Možná na něm najdete odpovědi na své otázky. Povinné subjekty totiž musí povinně zveřejňovat některé důležité informace o své činnosti (organizační strukturu, výroční zprávy, vydávané předpisy). A zároveň zveřejňují i informace, které poskytly ostatním žadatelům podle informačního zákona. Informace většinou najdete v sekcích „Povinně zveřejňované informace“ nebo „Informace podle zákona č. 106/1999 Sb.“.

Jak žádost podat

Žádost můžete podat ústně i písemně. Konkrétní forma je na vás. Žádost můžete podat osobně na podatelně, zaslat ji jako dopis, datovou schránkou nebo jednoduše e-mailem. Kontaktní informace najdete na webech povinných subjektů.

Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že žádáte o poskytnutí informací ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím. Svou otázku formulujte dostatečně přesně, aby se vás povinný subjekt nemusel doptávat, co po něm žádáte.

Pokud žádost zasíláte jako fyzická osoba, uveďte v ní také své jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu (pokud nemáte, tak bydliště) a adresu pro doručování (pokud je jiná než místo bydliště).

Pokud žádost odesíláte za právnickou osobu, uveďte její název, identifikační číslo, adresu sídla a adresu pro doručování.

Jako doručovací adresu můžete uvést i váš e-mail. Jde o praktické řešení, na které jsou povinné subjekty zvyklé.

V případě, že jste v žádosti na něco zapomněli, povinný subjekt vás vyzve k doplnění ve lhůtě 7 dnů. Lhůtu dodržte, jinak povinný subjekt vaši žádost odmítne.

Ve složitějších případech, kdy povinný subjekt musí vyhledat mimořádně rozsáhlé množství informací, po vás může chtít úhradu nákladů spojených s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a odesláním informací. Svůj požadavek vám musí dostatečně odůvodnit. Nebojte, nepřijde vám faktura k proplacení, aniž byste to předem schválili. Pokud s úhradou nesouhlasíte, můžete povinnému subjektu podat stížnost.

Za jak dlouho dostanete požadované informace

Povinný subjekt vám zpravidla informaci poskytne do 15 dnů od jejího přijetí. Ze závažných důvodů může ale tuto lhůtu prodloužit, a to nejvíce o 10 dnů. Tyto závažné důvody jsou vyjmenovány v zákoně, typicky jde o případy, kdy žádáte o velké množství informací nebo povinný subjekt musí žádost konzultovat s jiným povinným subjektem, který má na rozhodnutí závažný zájem.

Co když povinný subjekt vaší žádosti nevyhoví

Pokud máte pocit, že veřejný subjekt vaši žádost neoprávněně odmítl, můžete se proti jeho rozhodnutí odvolat do 15 dnů od doručení. Odvolání řeší nadřízený orgán, který musí rozhodnout do 15 dnů od chvíle, kdy mu povinný subjekt vaše odvolání předá. Jestliže odvolání uzná jako oprávněné, nařídí povinnému subjektu, aby vám informace poskytl – nejpozději do 15 dnů od oznámení svého rozhodnutí. Pokud nadřízený orgán vaše odvolání zamítne, máte stále možnost podat správní žalobu k soudu. Správní žalobu musíte podat do 2 měsíců od doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu.

Další možností je podat podnět k Úřadu pro ochranu osobních údajů, který může přezkoumat, zda nadřízený subjekt neporušil zákon.

Pokud povinný subjekt na žádost vůbec neodpoví, poskytne jen část informací bez vysvětlení nebo vás jen odkáže na svůj web a vy s tím nesouhlasíte, můžete podat stížnost.