Články s tagem: informace

Zajímá vás, kolik pokut rozdává Česká obchodní inspekce? Nebo jak rozhodují jiné úřady? Stačí se zeptat – díky právu na svobodný přístup k informacím vám musí odpovědět. V článku se dozvíte, co všechno se dá od veřejných institucí zjistit, jak takovou žádost podat a proč se vám to může hodit.

V posledních letech probíhá v České republice snaha o digitalizaci justice, jejíž součástí je i zpřístupňování soudních rozhodnutí prostřednictvím úředních desek na internetu. Povinnost zveřejňovat tato rozhodnutí upravuje vyhláška č. 403/2022 Sb., o zveřejňování soudních rozhodnutí (dále jen „vyhláška o zveřejňování soudních rozhodnutí“).

Praha 7. dubna (ČTK) - Policie obvinila bývalého soudce pražského městského soudu Kamila Kydalku z toho, že neoprávněně stáhl a poskytl novinářům rozhodnutí Vrchního soudu v Praze v kauze Čapí hnízdo z roku 2023.

V dnešním světě moderních technologií nabývá známý citát Josepha Goebbelse: „Stokrát opakovaná lež se stává pravdou“[1] daleko větších rozměrů než kdy dříve. Ani v tento moment si nemůžete být jisti, že jste právě namísto informace nepřijali dezinformaci. Většina článků sice připisuje onen zmíněný citát právě Goebbelsovi, ale objevíme i stránku, která toto tvrzení opodstatněně vyvrací.[2] Pokud je pravdou, že výrok o stokrát opakované lži doopravdy nepronesl Goebbels, platí citát v tomto případě dvojnásobně.

Nový německý zákon Lieferkettengesetz zavedl odpovědnost velkých korporací za prosazování lidských práv a za ochranu životního prostředí v celém jejich dodavatelském řetězci. České dodavatele tak nyní zajímá, zda a v jakém rozsahu mohou regulované subjekty přenášet své povinnosti i na ně.

Jedním z nejváženějších lidských práv zaručovaných v demokratických právních státech založených na úctě k jednotlivci je svoboda projevu. Česká republika v tomto ohledu není výjimkou – jak vyplývá z čl. 17 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“) jako součásti ústavního pořádku, každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.

V září loňského roku jsme vás informovali o zásadních změnách, kterých má české pracovní právo doznat v důsledku novely zákoníku práce a souvisejících pracovněprávních předpisů. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR se vypořádalo se stovkami připomínek, které se sešly k původnímu návrhu novely zákoníku práce, a koncem ledna tohoto roku předložilo vládě upravený návrh.

Praha 29. března (ČTK) - Stížnosti proti odmítnutí žádostí o informace by v některých případech mohl posuzovat ten, kdo stojí v čele úřadu, jehož informace žadatel požaduje.

Praha 10. prosince (ČTK) - Ochránit úřady a další instituce před zneužíváním práva na informace ze strany žadatelů má vládní novela zákona o svobodném přístupu k informacím, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Zavedla by například finanční zálohu v případě rozsáhlého vyhledávání údajů. Předlohu posoudí výbor pro veřejnou správu, ústavně-právní výbor i branný výbor, zřejmě dozná změn.

Brno/Praha 18. listopadu (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení právní úpravy Národního zdravotnického informačního systému (NZIS). Sběr dat podle soudu sleduje legitimní cíl v podobě ochrany zdraví. Návrh na provedení škrtů v zákonech o zdravotních službách a veřejném zdravotním pojištění podalo 20 senátorů z různých klubů v roce 2016. Nález je dostupný na webu soudu.

Brno 13. listopadu (ČTK) - Cestovní agentury jsou jako zprostředkovatelky zájezdů odpovědné za klamavé či nepravdivé informace v nabídce. Nejvyšší správní soud (NSS) dvěma rozhodnutími z posledních dní potvrdil pokuty, které agentuře z Třebíče uložila Česká obchodní inspekce (ČOI). Rozhodnutí jsou dostupná na webu soudu. Agentura se neúspěšně hájila tvrzením, že zájezdy sama neorganizovala a všechny informace přebírala od cestovních kanceláří.

Praha 17. září (ČTK) - Pražský hrad navrhl změnit zákon o svobodném přístupu k informacím tak, aby odmítnuté žádosti o informace posuzoval v případě Hradu jako nadřízený orgán kancléř Vratislav Mynář. Nyní to, jestli státní instituce tají informace oprávněně, posuzuje Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Nynější podoba zákona platí asi devět měsíců a Hrad usiluje o návrat do stavu, který byl před ní. Napsal to dnes server iROZHLAS.cz.

Nesprávným úředním postupem může být i situace, kdy osoba jednající za státní orgán, resp. instituci, veřejně prezentuje nepravdivou informaci

Jakub Kól vystudoval aplikovanou informatiku a působí jako expert na strojové učení ve společnosti ATLAS Consulting spol. s r.o. Vedle strojového zpracování přirozeného jazyka (natural language processing) se zabývá také počítačovým zpracováním obrazu (computer vision). Co to je strojové učení, umělá inteligence a jaké je jejich možné využití v právu? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete v tomto rozhovoru.

Analogická aplikace práva na odpověď a práva na dodatečné sdělení podle tiskového zákona jako povinnost vydavatele internetového serveru.