Veřejná prezentace nepravdivé informace osobou jednající za státní orgán je nesprávným úředním postupem

Nesprávným úředním postupem může být i situace, kdy osoba jednající za státní orgán, resp. instituci, veřejně prezentuje nepravdivou informaci

Nejvyšší soud částečně vyhověl dovolání žalobkyně Imex Group, spol. s r.o., ve sporu s žalovanou Českou republikou, resp. žalovanými ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti. Částečně zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. listopadu 2017, zrušil též některé výroky rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. března 2017 a věc vrátil tomuto prvoinstančnímu soudu k dalšímu řízení.

Předmětem žaloby jsou slova, která zazněla 7. prosince 2014 v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce z úst tehdejšího ministra financí a místopředsedy vlády Ing. Andreje Babiše na adresu firmy Imex Group. V pořadu se diskutovalo o vyšetřování příčin výbuchů muničních skladů, pronajatých v té době společnosti Imex Group, ke kterým došlo 16. září 2014 a 3. prosince 2014 v areálu VTÚ s. p. Slavičín – Vrbětice. Tehdejší ministr financí měl podle žalobkyně v pořadu uvést hned několik nepravdivých výroků, kterými se společnost Imex Group cítí poškozena. Podala proto žalobu, v níž po státu (ministerstvech) požaduje za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem celkem 15 miliónů korun. Nesprávný úřední postup Imex Group spatřuje nejen v tom, co v Otázkách Václava Moravce přímo pronesl Ing. Andrej Babiš. Viní vedle toho také úředníky jednotlivých ministerstev, že Ing. Andreji Babišovi nepravdivé informace, které se takto v České televizi objevily, poskytli. 

Soudy prvního i druhého stupně shodně označily žalobu za nedůvodnou. Odvolací soud konstatoval, že prohlášení veřejných činitelů ve sdělovacích prostředcích k věcem veřejného zájmu či předávání informací z resortu těmto činitelům ministerstvy nebo jednotlivými ministerskými úředníky zcela zřejmě výkonem státní moci není. Proto nebyl podle rozsudku Městského soudu v Praze správný ani předpoklad žalobkyně o vzniku odpovědnosti státu za takové jednání. Oba soudy rovněž odmítly návrh žalobkyně na přerušení soudního řízení do skončení řízení vedených Policií České republiky ve věci samotných výbuchů muničních skladů.

Ani Nejvyšší soud v rámci rozhodnutí o dovolání nevyhověl žalobkyni v části, kde brojila proti zamítnutí návrhu na přerušení soudního řízení. V ostatních věcech ale dospěl k jinému právnímu názoru, než soudy nižších instancí.

S odvolacím Městským soudem v Praze je sice možné podle Nejvyššího soudu souhlasit v tom, že neexistuje žádný právní předpis, který by přímo stanovil, jak má člen vlády postupovat při informování veřejnosti,  avšak  je  třeba  vyjít  z toho,  že státní moc lze uplatňovat pouze v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon (konkrétně čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Z materiálního pojetí právního státu pak plyne, že stát musí nést odpovědnost za jednání svých orgánů, které nezákonně zasáhlo do základních práv jednotlivců. Stát totiž nemá v tomto ohledu svobodnou vůli a nelze připustit, aby státní orgány při výkonu svých pravomocí působily újmu; naopak je třeba trvat na tom, aby výkon veřejné moci zasahoval do práv druhých osob pouze tehdy, je-li k tomu dán zákonný podklad. Nesprávným úředním postupem tak může být i situace, kdy osoba jednající za státní orgán veřejně podá nepravdivou informaci a způsobí tak újmu. 

Z výše uvedených důvodů výroky pronesené tehdejším místopředsedou vlády v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce, a týkající se činnosti vlády, představují výkon státní moci. Případný nesprávný úřední postup při výkonu této moci může proto založit odpovědnost státu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Vyšel-li odvolací Městský soud v Praze ze svého opačného právního názoru, že prohlášení veřejných činitelů ve sdělovacích prostředcích k věcem veřejného zájmu výkonem státní moci být nemůže, není jeho právní posouzení věci správné.

Dovolací soud rovněž upozornil také na další chyby, kterých se oba nižší soudy dopustily. Vše pak podrobně rozebírá ve svém rozhodnutí, vyhlášeném 7. července 2020 na elektronické úřední desce Nejvyššího soudu a na úřední desce v budově Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 4704/2018. Předmětný rozsudek bude na úřední desce vyvěšen po dobu 15 dnů. Následně se zveřejní v pseudonymizované verzi v souladu s pravidly pro zveřejňování výsledků dovolacího řízení ve webové databázi rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu. 

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři