Novinky v náboru úředníků: jak nová pravidla zjednoduší život obcím i uchazečům
Připravme se na zásadní změny v oblasti náboru úředníků územních samosprávných celků. Novela zákona č. 312/2002 Sb., která vstoupí v platnost 1. ledna 2025, přináší řadu inovativních úprav, jež mají potenciál dramaticky zjednodušit a zefektivnit celý proces výběrových řízení.
Tato změna byla inspirována dlouhodobými zkušenostmi z praxe a potřebou zefektivnit nábor kvalifikovaných pracovníků do veřejné správy. Od roku 2002, kdy byl zákon o úřednících ÚSC přijat, došlo pouze k devíti novelizacím, což naznačuje, že zákon byl relativně stabilní. Nicméně praxe ukázala, že některé aspekty výběrových řízení byly zbytečně komplikované a zdlouhavé.
V náboru úředníků územních samosprávných celků (ÚSC) podle novelizace zákona č. 312/2002 Sb., platné od 1.1.2025:
Zjednodušení procesu výběrového řízení (§ 7)
Novelizace zákona č. 196/2024 Sb. přinesla zjednodušení průběhu veřejné výzvy a výběrového řízení, zejména co se týče předkládaných písemností ze strany zájemce.
- Výpis z evidence Rejstříku trestů může být nyní nahrazen čestným prohlášením o bezúhonnosti. Uchazeč dokládá skutečný výpis z Rejstříku trestů až při podpisu pracovní smlouvy. Jednou z klíčových změn je možnost nahrazení výpisu z evidence Rejstříku trestů čestným prohlášením o bezúhonnosti. Toto opatření výrazně urychluje proces podávání přihlášek, protože uchazeči nemusí čekat na vystavení oficiálního výpisu. Skutečný výpis z Rejstříku trestů je vyžadován až při podpisu pracovní smlouvy, což umožňuje flexibilnější přístup k ověřování bezúhonnosti uchazečů.
- Postačuje předložení prosté kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání (§ 6 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb.). Další významnou změnou je umožnění předkládání prosté kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání. Toto opatření vychází z § 6 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád) a má za cíl snížit administrativní zátěž jak pro uchazeče, tak pro úřady. Podle důvodové zprávy k zákonu č. 196/2024 Sb., byly inspirací pro tyto změny mimo jiné závěry “Analýzy jednotlivých aspektů činnosti, práv a povinností státních zaměstnanců a úředníků územních samosprávných celků ve vztahu k protikorupčnímu působení”, kterou vláda vzala na vědomí usnesením ze dne 7. ledna 2019 č. 11. Tato analýza poukázala na potřebu zefektivnění procesu náboru úředníků a snížení administrativní zátěže.
- Byla zrušena povinnost ÚSC vyžadovat chybějící doklady v přiměřené lhůtě, což urychluje proces výběrového řízení. Novela také reaguje na problémy s průtahy ve výběrových řízeních, které byly často způsobeny povinností územního samosprávného celku vyžadovat chybějící doklady v “přiměřené lhůtě”. Absence jasně stanoveného termínu vedla k nejasnostem a prodlužování celého procesu. Nová úprava tuto povinnost ruší, což umožňuje rychlejší postup při hodnocení uchazečů.
Důležitým aspektem novely je také upřesnění podmínek pro vedoucí úřadu. Nově musí být v oznámení o výběrovém řízení na tuto pozici jasně uvedeny předpoklady podle § 5 zákona, včetně požadavků na praxi. Toto opatření má zajistit větší transparentnost a jasnost požadavků pro uchazeče o vedoucí pozice.
Důvodová zpráva zdůrazňuje, že cílem těchto změn není provádět zásadní a koncepční změny zákona o úřednících, ale spíše provést dílčí úpravy, které povedou ke zrychlení a zefektivnění výkonu agendy v oblasti náboru a vzdělávání úředníků. Očekává se, že tyto změny přinesou úsporu nákladů a snížení personálního zatížení úřadů.
Novela také reaguje na potřebu modernizace veřejné správy, zejména v oblasti digitalizace. Rozšíření znalostí o informační systémy veřejné správy je nyní součástí vstupního vzdělávání úředníků, což reflektuje rostoucí význam digitálních technologií ve veřejné správě.
Celkově lze říci, že novela zákona o úřednících ÚSC v oblasti výběrových řízení byla inspirována praktickými zkušenostmi, analýzami efektivity veřejné správy a snahou o modernizaci a zefektivnění procesů. Cílem je vytvořit pružnější a efektivnější systém náboru kvalifikovaných pracovníků do veřejné správy, který bude lépe odpovídat současným potřebám a výzvám. Bude se bezpochyby jednat o další významný a prospěšný posun v personálním systému náboru, stejně, jako nedávno došlo ke zrychlení náboru podle zákona o státní službě.
V současné době jsou v připomínkovém řízení dva prováděcí právní předpisy: Návrh vyhlášky o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků a Návrh vyhlášky o zvláštní odborné způsobilosti, zkoušce vstupního vzdělávání a náležitostech osvědčení o vzdělávání úředníků územních samosprávných celků.
Další články
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?



