Předávání osobních údajů dětí orgánům sociálně-právní ochrany (OSPOD)

Spory mezi školou, orgánem sociálně-právní ochraně dětí (OSPOD) a zákonnými zástupci se nejčastěji týkají předávaných osobních údajů, skutečnosti, zda a v jakých případech a v jakém rozsahu může škola údaje předávat.

Právní základ předávání osobních údajů školou

Právním základem pro předání osobních údajů OSPOD ze strany školy je čl. 6 odst. 1 písm. c) Obecného nařízení (GDPR) - zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje. Právními předpisy, které stanoví povinnost škol spolupracovat s OSPOD, jsou:

Zákon o sociálně-právní ochraně dětí obsahuje hned několik ustanovení, na jejichž základě mají právo požadovat součinnost škol a školských zařízení:

Podle § 53 odst. 1 zákona o sociálně právní ochraně dětí jsou školy na výzvu orgánů sociálně-právní ochrany povinni sdělit bezplatně údaje potřebné podle tohoto zákona pro poskytnutí sociálně-právní ochrany.
Oznamovací povinnost vyplývá školám a školským zařízením ze zákona o sociálně-právní ochraně dětí z § 10 odst. 4 a § 53 odst. 1 a 3 zákona o sociálně právní ochraně dětí.
U dalších forem spolupráce lze obecně odkázat na § 8 až § 13 zmiňovaného zákona, které se týkají povinností OSPOD, práva dětí na pomoc, a ukládání opatření.

Souhlas zákonného zástupce s předáním osobních údajů proto není nutný. Lze dokonce říci, že nesmí být vyžadován. Jednalo by se tzv. nadbytečný souhlas, jehož vyžadování je porušení Obecného nařízení (GDPR). Dotčeným subjektům údajů je totiž tím, že je po nich takovýto souhlas vymáhán, poskytována informace, že předmětné zpracování probíhá na základě vyjádření jejich vůle, a poskytnutí údajů je tudíž z jejich strany dobrovolné, nikoliv povinné. Informace, že zpracování údajů bude probíhat se souhlasem dotčených osob a poskytnutí údajů je tedy dobrovolné.

Dotčená osoba, které správce tvrdí, že určité zpracování osobních údajů probíhá na základě jejího souhlasu, bude mít o zpracování nesprávné informace a bude se např. moci pokusit jej zastavit tím, že svůj (nadbytečně vymáhaný) souhlas odvolá. Správce, jemuž pro dané zpracování svědčí jiný právní titul (například je mu určité zpracování uloženo zvláštním zákonem), v něm nicméně bude povinen pokračovat, ačkoliv se subjekt údajů bude domnívat, že zpracování již na základě projevení jeho vůle bylo ukončeno. Pokud o této skutečnosti správce daný subjekt údajů ani nevyrozumí, tento pak do jisté míry ztratí kontrolu nad svými osobními údaji.

Formy spolupráce

Z výše uvedeného vyplývá, že spolupráce škol a OSPOD, která zahrnuje předávání osobních údajů nejen dětí, ale i zákonných zástupců a často i zaměstnanců školy, probíhá v několika formách.

Zpráva o chování a prospěchu dítěte

Tato zpráva není zákonem o sociálně-právní ochraně dětí výslovně zmíněna. Povinnost ji vypracovat však vyplývá z obecné povinnosti škol a školských zařízení sdělit bezplatně údaje potřebné pro poskytnutí sociálně-právní ochrany a z obecných ustanovení upravujících činnost OSPOD.

Rozsah takto předávaných osobních údajů není přesně stanoven a bude se odvíjet od formulace žádosti OSPOD o tuto zprávu a od konkrétních okolností, které jsou obsahem zprávy samotné.

Problematickým z pohledu škol je možnost přístupu zákonných zástupců k této zprávě, a to na základě hned dvou právních předpisů:

Podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí má zákonný zástupce právo nahlížet do spisové dokumentace svého dítěte. Autoři zprávy se pak, někdy oprávněně, cítí ohroženi. Toto právo je uplatňováno u OSPOD.
Podle čl. 15 Obecného nařízení (GDPR) má subjekt údajů právo na přístup ke svým osobním údajům a zákonný zástupce samozřejmě také k osobním údajům svého dítěte. Toto právo je uplatňováno přímo ve škole.

Předání osobních údajů na výzvu OSPOD

Jak již bylo výše uvedeno, jsou školy na výzvu orgánů sociálně-právní ochrany povinni sdělit bezplatně údaje potřebné podle tohoto zákona pro poskytnutí sociálně-právní ochrany.

Ve školském zákoně najdeme pasáž opravňující školu ke sdělení údajů z dokumentace a školní matriky, a to v § 28 odst. 4, který říká, že školy a školská zařízení jsou údaje z dokumentace a údaje ze školní matriky oprávněny poskytovat osobám, které svůj nárok prokáží oprávněním stanoveným tímto nebo zvláštním zákonem.

Školy tedy musí plnit výše uvedenou povinnost a nelze se vymlouvat na ochranu osobních údajů.

Podání oznámení školou

Oznamovací povinnost vyplývá školám a školským zařízením ze zákona o sociálně-právní ochraně dětí (§ 10 odst. 4 a § 53 odst. 1 a 3). V tomto případě se jedná o iniciativu školy, kdy jedná na základě svého uvážení, nikoli na příkaz OSPOD. I v tomto případě se stále jedná o plnění právní povinnosti [čl. 6 odst. 1 písm. c) Obecného nařízení (GDPR)].

Školám a školským zařízením a dalším jmenovitě uvedeným subjektům je totiž zákonem o sociálně-právní ochraně dětí uložena povinnost oznámit orgánu sociálně-právní ochrany dětí podezření z poškozování zájmu dítěte bezprostředně po zjištění skutečností, které tomu nasvědčují.

Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako pověřená osoba, poskytovatel zdravotních služeb, škola, školské zařízení nebo jiné obdobné zařízení nebo jako osoba odpovědná za školu, školské zařízení nebo jiné zařízení určené pro děti dopustí dokonce přestupku tím, že tuto oznamovací povinnost nesplní.

Závěr

Předávání osobních údajů školami směrem k OSPOD není otázkou volby, ale právní povinností. Školy i školská zařízení musí na žádost OSPOD poskytovat potřebné informace a v určitých případech dokonce samy aktivně podávat oznámení. Klíčové je, aby školy vždy postupovaly v mezích zákona, předávaly pouze nezbytné údaje a nezapomínaly, že smyslem spolupráce s OSPOD je především ochrana dítěte.