Rychlejší stavební řízení? JES!
O tom, že získat v současnosti pravomocné stavební povolení trvá neúměrně dlouho a že se Česká republika v rychlosti stavebního řízení řadí na samotný chvost žebříčků sledovaných zemí, daleko za vyspělými státy civilizovaného světa, již bylo napsáno a řečeno mnohé.
Novela zákona o územním plánování a stavebním řádu, kterou se konečně letos podařilo v Parlamentu prohlasovat, si klade za cíl přinést v této oblasti kýženou změnu. Samotný nový stavební zákon ale není všespásný. Mnohdy jsou to spíše závazná stanoviska a vyjádření dotčených orgánů, jež vydání správní rozhodnutí ve věci povolení stavby prodlužují, avšak jsou nebytným podkladem pro rozhodnutí stavebních úřadů ve věci samé. Spolu s novým stavebním zákonem byl proto přijat i zbrusu nový zákon o jednotném environmentálním stanovisku.
Jednotné environmentální stanovisko, zkráceně označované jako JES, představuje nástroj integrace povolovacích procesních postupů státní správy v oblasti ochrany životního prostředí. JES bude vydáván ve formě závazného stanoviska ve smyslu § 149 odst. 1 správního řádu, a to pro všechny záměry povolované podle stavebního zákona, ať už jde o záměry vyžadující EIA, další záměry, které podléhají posouzení vlivů na životní prostředí a následně jsou povolovány podle jiného než stavebního zákona, např. zákona horního. JES jedním úkonem zcela nahradí až 26 správních úkonů, jejichž vydávání dnes upravuje 9 různých zákonů na úseku ochrany životního prostředí. Většina těchto úkonů má již dnes podobu závazného stanoviska, nezřídka jim však zákon přisuzuje i formu správního rozhodnutí či prostého vyjádření.
Orgánem příslušným k vydání JES budou obecní úřady s rozšířenou působnosti, a to v přenesené působnosti. O zákonem jmenovaných případech však budou rozhodovat rovněž v přenesené působnosti krajské úřady (např. bude-li záměrem dotčen zemědělský půdní fond o rozloze pozemků větší než 1 ha nebo pozemky určené k plněné funkcí lesa o rozloze větší nebo rovné 1 ha, jsou-li záměrem dotčeny hraniční vody podle vodního zákona, či má být vybodována pozemní komunikace kategorie dálnice nebo silnice I. třídy v zastavěném území obce nebo parkoviště s kapacitou nad 500 parkovacích stání) a v některých, taktéž jasně vymezených, případech ústřední orgán státní správy v podobě Ministerstva životního prostředí.
Pro stavebníka samotného přináší zákon zejména zásadu koncentrace správních úkonů ochrany životního prostředí pouze do jediného úkonu. Sám stavebník má možnost výběru, jestli si o vydání stanoviska požádá sám před zahájením stavebního řízení, nebo zda podá žádost ke stavebnímu úřadu bez JES. Pokud stavebník sám stanovisko nedoloží, stavební úřad si jej u orgánu ochrany životního prostředí vyžádá sám. Komunikace mezi stavebníkem, stavebním úřadem a orgánem ochrany životního prostředí má pak probíhat zejména elektronicky, prostřednictvím portálu stavebníka, aby se tak řízení zrychlilo na maximum.
Nahradit tak díky vzniku JES půjde stanoviska, rozhodnutí i vyjádření na úseku odpadů, ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany lesů, vod, ovzduší a další. Žadatel o stavební povolení tak už nebude sám zjišťovat stanoviska dotčených úřadů. Stanovisko za něj zajistí stavební úřad na základě podané žádosti. Stavebník by tak měl v duchu hesla „úřady mají obíhat papíry, ne lidé“ na jednom místě získat veškerá potřebná razítka a povolení.
Další články
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.



