Rychlejší stavební řízení? JES!
O tom, že získat v současnosti pravomocné stavební povolení trvá neúměrně dlouho a že se Česká republika v rychlosti stavebního řízení řadí na samotný chvost žebříčků sledovaných zemí, daleko za vyspělými státy civilizovaného světa, již bylo napsáno a řečeno mnohé.
Novela zákona o územním plánování a stavebním řádu, kterou se konečně letos podařilo v Parlamentu prohlasovat, si klade za cíl přinést v této oblasti kýženou změnu. Samotný nový stavební zákon ale není všespásný. Mnohdy jsou to spíše závazná stanoviska a vyjádření dotčených orgánů, jež vydání správní rozhodnutí ve věci povolení stavby prodlužují, avšak jsou nebytným podkladem pro rozhodnutí stavebních úřadů ve věci samé. Spolu s novým stavebním zákonem byl proto přijat i zbrusu nový zákon o jednotném environmentálním stanovisku.
Jednotné environmentální stanovisko, zkráceně označované jako JES, představuje nástroj integrace povolovacích procesních postupů státní správy v oblasti ochrany životního prostředí. JES bude vydáván ve formě závazného stanoviska ve smyslu § 149 odst. 1 správního řádu, a to pro všechny záměry povolované podle stavebního zákona, ať už jde o záměry vyžadující EIA, další záměry, které podléhají posouzení vlivů na životní prostředí a následně jsou povolovány podle jiného než stavebního zákona, např. zákona horního. JES jedním úkonem zcela nahradí až 26 správních úkonů, jejichž vydávání dnes upravuje 9 různých zákonů na úseku ochrany životního prostředí. Většina těchto úkonů má již dnes podobu závazného stanoviska, nezřídka jim však zákon přisuzuje i formu správního rozhodnutí či prostého vyjádření.
Orgánem příslušným k vydání JES budou obecní úřady s rozšířenou působnosti, a to v přenesené působnosti. O zákonem jmenovaných případech však budou rozhodovat rovněž v přenesené působnosti krajské úřady (např. bude-li záměrem dotčen zemědělský půdní fond o rozloze pozemků větší než 1 ha nebo pozemky určené k plněné funkcí lesa o rozloze větší nebo rovné 1 ha, jsou-li záměrem dotčeny hraniční vody podle vodního zákona, či má být vybodována pozemní komunikace kategorie dálnice nebo silnice I. třídy v zastavěném území obce nebo parkoviště s kapacitou nad 500 parkovacích stání) a v některých, taktéž jasně vymezených, případech ústřední orgán státní správy v podobě Ministerstva životního prostředí.
Pro stavebníka samotného přináší zákon zejména zásadu koncentrace správních úkonů ochrany životního prostředí pouze do jediného úkonu. Sám stavebník má možnost výběru, jestli si o vydání stanoviska požádá sám před zahájením stavebního řízení, nebo zda podá žádost ke stavebnímu úřadu bez JES. Pokud stavebník sám stanovisko nedoloží, stavební úřad si jej u orgánu ochrany životního prostředí vyžádá sám. Komunikace mezi stavebníkem, stavebním úřadem a orgánem ochrany životního prostředí má pak probíhat zejména elektronicky, prostřednictvím portálu stavebníka, aby se tak řízení zrychlilo na maximum.
Nahradit tak díky vzniku JES půjde stanoviska, rozhodnutí i vyjádření na úseku odpadů, ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany lesů, vod, ovzduší a další. Žadatel o stavební povolení tak už nebude sám zjišťovat stanoviska dotčených úřadů. Stanovisko za něj zajistí stavební úřad na základě podané žádosti. Stavebník by tak měl v duchu hesla „úřady mají obíhat papíry, ne lidé“ na jednom místě získat veškerá potřebná razítka a povolení.
Další články
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?




