SZPI v akci: nejčastější přestupky a jak se jim vyhnout
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) každoročně provede tisíce kontrol potravinářských podniků. Ohlédnutí za předchozím rokem odhaluje zajímavé trendy v rozhodovací praxi inspektorů – zejména výrazný nárůst celkových částek pokut. Které přestupky řeší inspektoři nejčastěji a na co si dát pozor před kontrolou? Přečtěte si náš přehled klíčových zjištění z výroční zprávy SZPI i za rok 2024.
Nejčastější přestupky: prošlé potraviny vedou žebříček
Kontroly SZPI v roce 2024 odhalily problémy častěji než dříve a pokuty vzrostly skoro o polovinu. Co byly nejčastější prohřešky? Inspektoři s kontrolami v roce 2024 neotáleli a provedli celkem 50 059 vstupů do provozoven potravinářských podniků, stravovacích zařízení, celních skladů a internetových obchodů. Výsledek? Problémy se našly častěji, než by si mnozí přáli. Celkem bylo zjištěno 3 323 nevyhovujících šarží potravin a dalších výrobků – to znamená, že zhruba každá patnáctá kontrola odhalila nějaký problém.
Nejčastější problémy se opakují – prošlé potraviny, nesplnění hygienických požadavků a zavádějící informace na potravinách zůstávají největším problémem českých podnikatelů. Inspektoři nejčastěji řešili uvádění potravin s prošlým datem použitelnosti na trh a neodděleně umístěné a neoznačené potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti. Celkem tak prošlé potraviny představovaly více než 2 000 zjištěných porušení. Na druhém místě skončily hygienické nedostatky – nedodržení hygienických požadavků při uvádění potravin do oběhu (1 530 případů) a nedodržení postupů založených na HACCP (557 případů).
Třetím nejčastějším prohřeškem bylo uvádění zavádějících informací o potravinách a uvádění potravin škodlivých pro zdraví nebo nevhodných k lidské spotřebě na trh. Mezi častými přestupky nechybí ani porušení oznamovací povinnosti provozovatelů potravinářských podniků – tedy pokud podnikatel vůbec neohlásil svoji činnost.
Kontroly v číslech – Pokuty přitvrzují
Inspektoři neváhali za závažnější porušení předpisů uložit vyšší pokuty. Ačkoliv počet pokut zůstal prakticky stejný jako v roce 2023[1], průměrná výše sankce výrazně vzrostla. Celkem bylo v roce 2024 uloženy pokuty v celkové výši 189 056 750 Kč. To je oproti předchozímu roku zvýšení o 47 %! Jen za málokterý zjištěný prohřešek se podnikatelé vyhnuli pokutě.
Z výroční zprávy se sice nedozvíme nejčastější výši pokuty ani rozpětí od nejnižší po nejvyšší, pokud bychom však spočítali na základě dostupných čísel průměrnou výši pokuty, vychází na 66 618 Kč.
E-shopy v hledáčku inspektorů
Online prodej potravin pokračuje v boomu, se kterým přicházejí nové možnosti pro podnikatele. Zároveň však digitální prostředí klade specifické nároky na dodržování potravinového práva. I na toto téma se inspektoři SZPI zaměřují – v roce 2024 provedli celkem 864 kontrol zaměřených specificky na online prodej potravin. Z tohoto počtu skončilo 47 % (!) kontrol s nevyhovujícím výsledkem – každá druhá kontrola tedy odhalila nějaký nedostatek. Mezi časté nedostatky e-shopů patřilo mimo jiné nezavedení systému ověření věku nakupujících například při nákupu alkoholu. To ukazuje, že online prodej představuje pro podnikatele opravdu specifické, ale ne neřešitelné výzvy.
Co to znamená pro vaše podnikání?
Výsledky kontrol SZPI jsou jasným signálem, že prevence a správné nastavení procesů při podnikání v potravinářství jsou nutností. Správné označování výrobků a transparentnost vůči spotřebitelům mohou předejít sankcím i problémům s důvěrou zákazníků.
Nejste si jistí, zda máte ve svém podnikání vše v pořádku? Náš tým specializovaný na potravinové právo vám rád pomůže předejít problémům při kontrolách SZPI.
Zdroje:
Zpráva o činnosti SZPI za rok 2024 - https://www.szpi.gov.cz/clanek/zprava-o-cinnosti-szpi-za-rok-2024.aspx
[1] – Zpráva o činnosti SZPI za rok 2023: https://www.szpi.gov.cz/clanek/zprava-o-cinnosti-szpi-za-rok-2023.aspx
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.




