SZPI v akci: nejčastější přestupky a jak se jim vyhnout
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) každoročně provede tisíce kontrol potravinářských podniků. Ohlédnutí za předchozím rokem odhaluje zajímavé trendy v rozhodovací praxi inspektorů – zejména výrazný nárůst celkových částek pokut. Které přestupky řeší inspektoři nejčastěji a na co si dát pozor před kontrolou? Přečtěte si náš přehled klíčových zjištění z výroční zprávy SZPI i za rok 2024.
Nejčastější přestupky: prošlé potraviny vedou žebříček
Kontroly SZPI v roce 2024 odhalily problémy častěji než dříve a pokuty vzrostly skoro o polovinu. Co byly nejčastější prohřešky? Inspektoři s kontrolami v roce 2024 neotáleli a provedli celkem 50 059 vstupů do provozoven potravinářských podniků, stravovacích zařízení, celních skladů a internetových obchodů. Výsledek? Problémy se našly častěji, než by si mnozí přáli. Celkem bylo zjištěno 3 323 nevyhovujících šarží potravin a dalších výrobků – to znamená, že zhruba každá patnáctá kontrola odhalila nějaký problém.
Nejčastější problémy se opakují – prošlé potraviny, nesplnění hygienických požadavků a zavádějící informace na potravinách zůstávají největším problémem českých podnikatelů. Inspektoři nejčastěji řešili uvádění potravin s prošlým datem použitelnosti na trh a neodděleně umístěné a neoznačené potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti. Celkem tak prošlé potraviny představovaly více než 2 000 zjištěných porušení. Na druhém místě skončily hygienické nedostatky – nedodržení hygienických požadavků při uvádění potravin do oběhu (1 530 případů) a nedodržení postupů založených na HACCP (557 případů).
Třetím nejčastějším prohřeškem bylo uvádění zavádějících informací o potravinách a uvádění potravin škodlivých pro zdraví nebo nevhodných k lidské spotřebě na trh. Mezi častými přestupky nechybí ani porušení oznamovací povinnosti provozovatelů potravinářských podniků – tedy pokud podnikatel vůbec neohlásil svoji činnost.
Kontroly v číslech – Pokuty přitvrzují
Inspektoři neváhali za závažnější porušení předpisů uložit vyšší pokuty. Ačkoliv počet pokut zůstal prakticky stejný jako v roce 2023[1], průměrná výše sankce výrazně vzrostla. Celkem bylo v roce 2024 uloženy pokuty v celkové výši 189 056 750 Kč. To je oproti předchozímu roku zvýšení o 47 %! Jen za málokterý zjištěný prohřešek se podnikatelé vyhnuli pokutě.
Z výroční zprávy se sice nedozvíme nejčastější výši pokuty ani rozpětí od nejnižší po nejvyšší, pokud bychom však spočítali na základě dostupných čísel průměrnou výši pokuty, vychází na 66 618 Kč.
E-shopy v hledáčku inspektorů
Online prodej potravin pokračuje v boomu, se kterým přicházejí nové možnosti pro podnikatele. Zároveň však digitální prostředí klade specifické nároky na dodržování potravinového práva. I na toto téma se inspektoři SZPI zaměřují – v roce 2024 provedli celkem 864 kontrol zaměřených specificky na online prodej potravin. Z tohoto počtu skončilo 47 % (!) kontrol s nevyhovujícím výsledkem – každá druhá kontrola tedy odhalila nějaký nedostatek. Mezi časté nedostatky e-shopů patřilo mimo jiné nezavedení systému ověření věku nakupujících například při nákupu alkoholu. To ukazuje, že online prodej představuje pro podnikatele opravdu specifické, ale ne neřešitelné výzvy.
Co to znamená pro vaše podnikání?
Výsledky kontrol SZPI jsou jasným signálem, že prevence a správné nastavení procesů při podnikání v potravinářství jsou nutností. Správné označování výrobků a transparentnost vůči spotřebitelům mohou předejít sankcím i problémům s důvěrou zákazníků.
Nejste si jistí, zda máte ve svém podnikání vše v pořádku? Náš tým specializovaný na potravinové právo vám rád pomůže předejít problémům při kontrolách SZPI.
Zdroje:
Zpráva o činnosti SZPI za rok 2024 - https://www.szpi.gov.cz/clanek/zprava-o-cinnosti-szpi-za-rok-2024.aspx
[1] – Zpráva o činnosti SZPI za rok 2023: https://www.szpi.gov.cz/clanek/zprava-o-cinnosti-szpi-za-rok-2023.aspx
Další články
Od odpovědi k odpovědné právní práci. Proč se v české advokacii mění standard využití AI
Umělá inteligence už v právu neslouží jen k rychlému vyhledání odpovědi. Skutečnou hodnotu začne mít teprve tehdy, když pracuje nad ověřenými právními zdroji, respektuje mlčenlivost a umožňuje kontrolu nad daty i výstupy. Právě tímto směrem se dnes posouvají i specializované právní platformy včetně nových řešení v ekosystému CODEXIS.
Rovné a transparentní odměňování aneb očekávané právní novinky i nevyužité možnosti
Myslíte si, že je nová evropská směrnice o rovném a transparentním odměňování hudbou vzdálené budoucnosti? Nenechte se zmást odkladem české účinnosti na rok 2027. Zavedení povinného písemného systému odměňování, zákaz dotazů na předchozí plat uchazečů nebo povinný reporting rozdílů mezi muži a ženami totiž nejsou projekty na pár týdnů.
Procesní nařízení k GDPR: jak se mění přeshraniční dozor?
Na konci roku 2025 Evropská unie přijala dlouho očekávané procesní nařízení, které má zpřesnit a urychlit prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“) v přeshraničních případech.
EU udělila Temu pokutu 200 milionů eur za nelegální a nebezpečné výrobky
Pokuta 200 mil. eur pro Temu ukazuje sílu DSA. Naučte se povinnosti online platforem, řízení rizik a požadavky evropské regulace.
Když úředník podepsal rozhodnutí vytvořené umělou inteligencí
Digitalizace veřejné správy již dávno neznamená pouze elektronické formuláře, datové schránky nebo vedení spisu v elektronické podobě. Do veřejné správy postupně vstupuje další vrstva — systémy umělé inteligence, které nebudou jen pasivně ukládat informace, ale budou je třídit, shrnovat, vyhodnocovat, navrhovat další postup a v některých případech připravovat i samotné texty rozhodnutí. Tradiční otázka veřejné správy obyčejně zněla: „Kdo rozhodl?“ V době umělé inteligence se k ní přidává nová otázka: „Kdo rozhodnutí skutečně vytvořil?“




