Územní plán je základ na cestě k rozvoji obce

Územní plán je tak skvělým nástrojem, jak na území měst a obcí systémově podporovat modrozelenou infrastrukturu, obnovitelnou energetiku nebo adaptační opatření k řešení sucha či horka ve městech, využívání brownfieldů a designování nových, udržitelných čtvrtí. Důležitá je jeho závaznost pro všechny, kteří vstupují do území a chtějí jej využívat.

Pokud má být územní plánování kvalitní a reagovat na výzvy spojené s klimatem a zhoršujícím se životním prostředím, dobré odborné podklady a kvalitní strategie jsou základ. Územní plán z nich může vybrat vhodná řešení a opatření a začlenit je do svých závazných regulativů.

K vyšší kvalitě a přínosu územního plánu může přispět také dobré zapojení odborníků a veřejnosti v časných fázích přípravy, dobrá komunikace a práce s jejich připomínkami a námitkami. Vyplatí se jít nad rámec požadavků zákona a realizovat workshopy a kulaté stoly k dílčím tématům, nebo zapojit občany do tvorby pocitových map.

Územní nebo regulační plán?

Je potřeba najít správnou míru podrobnosti regulativů v územním plánu. Jedná se totiž o koncepční dokument, který nesmí jít do příliš velké podrobnosti regulace území. K tomu slouží regulační plány. V případě příliš detailní úpravy regulativů v územním plánu hrozí, že je soud zruší.

• Územní plán může vymezit plochy veřejné zeleně, na plochách určených pro výstavbu stanovit požadavky na množství zeleně či vodní prvky nebo třeba požadovat zelené střechy pro budovy od určité velikosti.
• Regulační plán může stanovit, že v určitých místech musí být stromy, na fasádách v konkrétní ulici musí být úkryty pro netopýry nebo vsakovací zařízení a travnaté pásy pro lepší hospodaření s dešťovou vodou. Nebo třeba že v konkrétním území určeném pro výstavbu můžou být stavěny jen domy v pasivním standardu či s povinným využíváním šedé vody.
• Brno připravuje nový územní plán a vydává se cestou požadavků na ozelenění nových ploch pro výstavbu určenou na bydlení nebo komerční činnost. Počítá s tím, že stavebníci budou muset ozelenit své pozemky alespoň z 20 až 30 %. Částečně se bude muset vždy jednat o stromy, částečně budou moct využít zelené střechy, u některých ploch by mělo být možné kompenzovat část zeleně i vodním prvkem.

Zeleň v územním plánu

Zeleň ve městech pohlcuje hluk a pomáhá čistit vzduch od škodlivých mikročástic. Zásadně také zlepšuje mikroklima, a tedy i život lidí. Dobře patrné to je z tepelných map měst, kde zelené plochy v letních měsících vykazují až o několik stupňů nižší teploty.

Ozeleňování obcí a měst je tak důležitým adaptačním opatřením v souvislosti se změnami klimatu a je žádoucí jej jako klíčový prvek modrozelené infrastruktury v územních plánech měst a obcí aktivně řešit. Může jít o vymezování speciálních ploch veřejné zeleně, jako jsou třeba městské parky nebo komunitní zahrady. Vedle toho je žádoucí zařadit požadavky na zelené prvky do co největšího množství ostatních vymezovaných ploch, jakými jsou plochy pro bydlení, služby nebo výrobu.

Kromě zeleně může územní plán aktivně pracovat s vodními plochami a prvky a pomáhat zlepšit hospodaření se srážkovou vodou.