Změny v akreditacích vzdělávacích institucí a jejich dopad na úředníky
Od 1. ledna 2025 vstoupí v platnost významné změny týkající se vzdělávání úředníků územních samosprávných celků (ÚSC) a nových povinností vzdělávacích institucí. Novelou zákona o úřednících ÚSC dochází ke zjednodušení některých procesů, zavádí se však i nová pravidla, která musí vzdělávací instituce dodržovat, pokud chtějí v této oblasti nadále působit. Mezi stěžejní změny patří úprava podmínek akreditací, jejich platnost a sankce v případě porušení pravidel. Pojďme si představit, co přesně novela přináší.
Akreditace institucí poskytujících vzdělávání úředníků nadále zůstává klíčovým prvkem zajištění kvality vzdělávacích programů. Instituce, které akreditaci získaly do 31. prosince 2024, mohou být klidné – jejich oprávnění bude od účinnosti novely automaticky platné na dobu neurčitou, což eliminuje potřebu opakovaného obnovování akreditací. Na druhou stranu akreditace vzdělávacích programů, které již podle nových pravidel akreditaci nepotřebují, pozbývají platnosti. To se týká například programů zaměřených na průběžné vzdělávání úředníků a vedoucích pracovníků. Povinnost akreditace zůstává pouze u programů k přípravě na ověření zvláštní odborné způsobilosti.
Aby vzdělávací instituce získala akreditaci, musí splnit řadu požadavků. Kromě oprávnění k provádění vzdělávací činnosti musí doložit vzdělávací programy s jasně stanovenými cíli, formou a obsahem. Kvalifikace a praxe lektorů a vedení institucí jsou další faktory, které se posuzují. Důležitou podmínkou je také bezúhonnost fyzických i právnických osob. Subjekty odsouzené za úmyslné trestné činy tímto ztrácí nárok na akreditaci. Ministerstvo vnitra bude i nadále při udělování akreditací důsledně kontrolovat splnění všech těchto podmínek.
Porušení pravidel však může mít pro vzdělávací instituce závažné následky. Pokud instituce nebude vzdělávání poskytovat v souladu s akreditovaným programem, hrozí jí pokuta až 50 000 Kč. Typickým příkladem může být situace, kdy vzdělávací program neobsahuje aktuální legislativní změny. Ministerstvo vnitra může instituci vyzvat k nápravě, a pokud tak neučiní v přiměřené lhůtě, akreditace jí může být odebrána. Stejný postup se uplatní i tehdy, pokud instituce nezpracuje a neodešle roční zprávu o vzdělávání úředníků na Ministerstvo vnitra.
Seznam akreditovaných institucí a programů je pro úředníky ÚSC veřejně dostupný na webu Ministerstva vnitra a každoročně aktualizován ve Věstníku vlády. Tento krok usnadňuje úředníkům ověření, zda si zvolili instituci splňující veškeré požadavky. Pokud absolvují kurz u neakreditované instituce, jejich osvědčení nebude platné a budou muset vzdělávání a zkoušku absolvovat znovu u akreditovaného poskytovatele.
Mezi uznávané poskytovatele vzdělávání podle zákona o úřednících patří nejen právnické a fyzické osoby s oprávněním ke vzdělávací činnosti, ale také ústřední správní úřady, příspěvková organizace Ministerstva vnitra (Institut pro veřejnou správu Praha), Kancelář Veřejného ochránce práv, kraje, hlavní město Praha a obce s udělenou akreditací. Některé z těchto subjektů, například ústřední správní úřady nebo Kancelář Veřejného ochránce práv, nemusí akreditací procházet, protože se předpokládá, že splňují všechny požadavky.
Novela přináší také úlevy v oblasti průběžného vzdělávání. Povinná akreditace pro tyto programy byla zrušena, což umožňuje větší variabilitu kurzů, například zaměřených na rozvoj měkkých dovedností úředníků. Přesto je nezbytné, aby programy zůstaly kvalitní a reflektovaly aktuální potřeby úředníků, protože právě díky nim mohou úředníci lépe zvládat své úkoly a plnit správní činnosti v souladu s platnou legislativou.
Vzdělávací instituce, které chtějí ve vzdělávání úředníků nadále působit, musí nová pravidla bedlivě sledovat a zajistit, že jejich programy budou odpovídat požadavkům zákona. Nejde jen o splnění formalit, ale zejména o kvalitu vzdělávání, která má přispět k efektivnímu fungování územních samospráv. Sankce za nedodržení pravidel jsou přísné, což je zárukou, že kvalita vzdělávacích programů bude zachována na vysoké úrovni.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



