Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
Odpovídá lektor a odborník na trestní právo Jakub Šefrna z Institutu CHTK.
Když policie zčistajasna přijde do firmy nebo datovou schránkou dorazí žádost o součinnost, znamená to automaticky, že je management nebo celá společnost v průšvihu?
Rozhodně ne. Návštěva nebo žádost o součinnost sama o sobě ještě neznamená, že je společnost podezřelá. Policie velmi často mapuje možnou trestnou činnost třetích stran. Například vašich obchodních partnerů, dodavatelů či zákazníků. Je to však jasný důvod pro maximálně ostražitý postup. Trestní řízení se totiž může v průběhu času zvrtnout a začít se ubírat právě proti vaší firmě.
Jaké jsou tedy nejčastější důvody, proč policie kontaktuje společnost, která sama nic protiprávního nespáchala?
Nejčastěji jde o prostou žádost o součinnost, kterou musí ze zákonu splnit každý občan i firma. Typicky policisté potřebují zajistit listinné podklady pro jiné kauzy – například smlouvy nebo faktury. Často jde také o poskytnutí záznamů z bezpečnostních kamer, které mohly zachytit incident v okolí firmy. V této fázi jste zkrátka jen „držitelem informací“, které policie potřebuje k prověřování či vyšetřování.
To zní celkem nevinně. Jak ale může vedení společnosti spolehlivě poznat, v jaké roli se vlastně nachází? Tedy zda jsou pouze svědky, nebo už skrytými podezřelými?
Pokud firma ještě není přímo obviněná, což by poznala podle toho, že jí bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, lze to dopředu odhadnout jen velmi těžko. Nejlepší a nejbezpečnější úsudek si firma udělá za pomoci advokáta. Ten dokáže ze znalosti detailů jednání a z chování policejního orgánu přesně rozklíčovat, kam „vítr fouká“.
Vraťme se k situaci, kdy policie stojí přímo na recepci. Existuje v takové chvíli opravdu něco jako „první minuta“, která rozhoduje o dalším osudu byznysu?
Ano, to mohu potvrdit. Pokud je úkon policejního orgánu činěn osobně přímo na pracovišti, pak právě první chybná rozhodnutí managementu mívají ty nejhorší následky. Nervozita, snaha situaci zlehčovat nebo naopak agresivní přístup mohou firmu nevratně poškodit a navést policii na stopu, která by jinak zůstala bez povšimnutí.
Jakou nejčastější chybu firmy v těchto kritických momentech dělají pod vlivem stresu?
Z extrému do extrému. Buď propadnou panice a odmítají komunikovat, nebo naopak vyhoví jakékoli neformální žádosti o součinnost, aniž by k tomu měly odpovídající zákonnou povinnost. Stává se, že policisté vyžadují data ústně nebo obecným dopisem, aniž by specifikovali, podle jakého ustanovení trestního řádu postupují. Další chybou je, že firma poskytne součinnost v situaci, kdy by ji z procesních důvodů mohla nebo měla legálně odmítnout.
Dnes se většina důkazů nachází v počítačích. Může policie standardně požadovat i kompletní firemní e-maily managementu a majitelů?
Ano. A při prohlídkách jiných prostor a pozemků, což je v podnikatelském prostředí čím dál běžnější, je zajišťování elektronické komunikace a e-mailových schránek naprostým standardem. I proto je nutné mít interní procesy nastavené tak, aby firma na takový zásah byla připravena.
Co má ale dělat výrobní firma, pokud policie požaduje servery nebo data, jejichž fyzické zabavení by paralyzovalo provoz a zastavilo linky? Dá se s policisty na místě lidsky domluvit?
Z mé zkušenosti vyplývá, že s policejním orgánem se dá v zásadě vždy rozumně dohodnout na postupu. Klíčem je komunikace. Pokud vedení firmy předloží pádné a logické argumenty ve slušné a srozumitelné podobě, policejní orgán obvykle netlačí na zastavení provozu. Lze se domluvit na postupném předávání dat, tvorbě zrcadlových kopií disků nebo předání dokumentace v čase, který neohrozí kritickou infrastrukturu firmy.
Častým a těžko kontrolovatelným rizikem bývají sami zaměstnanci. Co dělat, když řadový pracovník začne před policií ze strachu mluvit nebo spekulovat, aniž by k tomu byl oficiálně vyzván?
Základním pravidlem firemní bezpečnosti je, že k jakékoli komunikaci s policejním orgánem se pouští výhradně osoby, které k tomu mají odpovídající postavení, kompetence a ideálně proškolení. Navíc za předpokladu, že k tomu jsou policií vyzváni. Zaměstnanci musí vědět, že v takové situaci mají okamžitě kontaktovat nadřízeného nebo právní oddělení a sami do hovoru nevstupovat.
MANUÁL: Co dělat v první minutě, když ve firmě zasahuje policie
1. FÁZE: Prvních 60 sekund (Stop panice a identifikace)
- Zachovejte klid: Jednejte s příslušníky policie profesionálně, zdvořile a bez projevů agresivity či nervozity.
- Identifikujte velitele zásahu: Požádejte policisty o předložení služebních průkazů a zapište si jejich jména, služební čísla a útvar.
- Vyžádejte si právní důvod: Chtějte vidět písemný příkaz (k prohlídce, k vydání věci) nebo paragraf trestního řádu, na jehož základě jednají.
- Zastavte neřízenou komunikaci: Informujte recepci a přítomné zaměstnance, aby sami neodpovídali na žádné otázky a vyčkali na pokyny vedení.
2. FÁZE: Prvních 5 minut (Aktivace ochrany)
- Volejte advokáta: Okamžitě kontaktujte specializovaného trestního advokáta. Oznamte policii, že právní zástupce je na cestě.
- Požádejte o strpění úkonu: Formálně požádejte velitele zásahu, aby s úkony vyčkal do příjezdu vašeho advokáta.
- Určete mluvčího firmy: Určete jedinou osobu (zpravidla jednatel nebo interní právník), která bude s policií komunikovat. Nikdo jiný do kontaktu nevstupuje.
3. FÁZE: V průběhu zásahu (Dokumentace a součinnost)
- Předkládejte logické argumenty: Pokud by zajištění serverů nebo dokumentů paralyzovalo výrobu, upozorněte na to a navrhněte pořízení kopií (zrcadlení disků) namísto odvozu hardwaru.
- Vše podrobně dokumentujte: Zapisujte si, které konkrétní šanony, počítače či e-mailové schránky policie prohlíží nebo zajišťuje.
- Pozor na neformální výpovědi: Vyvarujte se „přátelských rozhovorů“ u kávy. Vše, co v této fázi řeknete vy nebo zaměstnanci, může být použito v řízení.
- Zkontrolujte protokol: Na závěr zásahu si pečlivě přečtěte protokol o provedených úkonech. Pokud nesouhlasíte s postupem, nechte své výhrady zapsat přímo do protokolu před jeho podpisem.
Další články
Mentoring Žen v právu: První ročník ukázal, že sdílení zkušeností je potřeba. A chystá se pokračování
Jak se rozhodnout, kterým směrem se v právnické profesi vydat? Jak získat větší jistotu ve vlastní schopnosti? Jak skloubit kariéru s osobním životem? A s kým o těchto otázkách otevřeně mluvit? Právě potřeba podpory, sdílení zkušeností a vzájemné inspirace stála u zrodu mentoringového programu iniciativy Ženy v právu.
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.



