Komentář: Opilec hrozil bombou, dopadli ho za půl hodiny
Stovky lidí musela policie v noci dne 22. listopadu 2014 evakuovat z ostravského zábavního centra ve Stodolní ulici kvůli opakovaným hrozbám odpálení bomby. Pachatele výhrůžných telefonátů se policii nakonec podařilo dopadnout velmi rychle.
Komentovaný článek si můžete přečíst zde.
Nyní je stíhán pro trestný čin šíření poplašné zprávy. Muži hrozí trest odnětí svobody na jeden rok až na pět let, neboť byl pro přečin šíření poplašné zprávy již odsouzen. Z výkonu trestu odnětí svobody se měl vrátit na počátku tohoto měsíce.
V tomto případě by bylo zajímavé zamyslet se nad výší trestu a předpovědět, jaký trest pravděpodobně dostane. Ačkoliv za normálních okolností by se mohlo jednat jen o nepodloženou domněnku, v tomto případě můžeme zcela odpovědně říct, že dostane 3 roky. Z čeho to lze dovodit?
Zadržený muž má 31 let, na tísňovou linku volal kolem třetí hodiny ráno, byl zadržen při třetím telefonátu a měl v krvi 3 promile alkoholu. Volal ze tří různých míst a z modusu operandi lze se usuzovat, že se mělo jednat o tři různé bomby, neboť pravděpodobně chtěl každou bombu ohlásit zvlášť. Od prvního telefonátu do zadržení neuplynulo ani 30 minut. Je stíhán pro šíření poplašné zprávy podle § 357 trestního zákoníku a vzhledem k tomu, že již byl pro tento trestný čin odsouzen, je stíhán pro kvalifikovanou skutkovou podstatu uvedenou (kde jinde), než ve třetím odstavci. Potřebujeme více argumentů?
Určování výše trestu však není jediný problém, který tato kauza vyvolala. Ač se tak na první pohled nejeví, má tato kauza i ústavní rozměr a veřejnost se oprávněně ptá, zda Policie ČR postupuje takto rychle a důsledně i v jiných případech, a to zejména v případech, kdy ústavní činitelé hrozí lidem a svatým v přímém televizním přenosu, neboť tu byl jeden, který hrozil šavlí přímo u korunovačních klenot, ale tomu se do dnešního dne nic nestalo.
* Autorem příspěvku je Mgr. Aleš Grulich, advokátní koncipient v AK Gřivna.
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.




