Komentář: Opilec hrozil bombou, dopadli ho za půl hodiny
Stovky lidí musela policie v noci dne 22. listopadu 2014 evakuovat z ostravského zábavního centra ve Stodolní ulici kvůli opakovaným hrozbám odpálení bomby. Pachatele výhrůžných telefonátů se policii nakonec podařilo dopadnout velmi rychle.
Komentovaný článek si můžete přečíst zde.
Nyní je stíhán pro trestný čin šíření poplašné zprávy. Muži hrozí trest odnětí svobody na jeden rok až na pět let, neboť byl pro přečin šíření poplašné zprávy již odsouzen. Z výkonu trestu odnětí svobody se měl vrátit na počátku tohoto měsíce.
V tomto případě by bylo zajímavé zamyslet se nad výší trestu a předpovědět, jaký trest pravděpodobně dostane. Ačkoliv za normálních okolností by se mohlo jednat jen o nepodloženou domněnku, v tomto případě můžeme zcela odpovědně říct, že dostane 3 roky. Z čeho to lze dovodit?
Zadržený muž má 31 let, na tísňovou linku volal kolem třetí hodiny ráno, byl zadržen při třetím telefonátu a měl v krvi 3 promile alkoholu. Volal ze tří různých míst a z modusu operandi lze se usuzovat, že se mělo jednat o tři různé bomby, neboť pravděpodobně chtěl každou bombu ohlásit zvlášť. Od prvního telefonátu do zadržení neuplynulo ani 30 minut. Je stíhán pro šíření poplašné zprávy podle § 357 trestního zákoníku a vzhledem k tomu, že již byl pro tento trestný čin odsouzen, je stíhán pro kvalifikovanou skutkovou podstatu uvedenou (kde jinde), než ve třetím odstavci. Potřebujeme více argumentů?
Určování výše trestu však není jediný problém, který tato kauza vyvolala. Ač se tak na první pohled nejeví, má tato kauza i ústavní rozměr a veřejnost se oprávněně ptá, zda Policie ČR postupuje takto rychle a důsledně i v jiných případech, a to zejména v případech, kdy ústavní činitelé hrozí lidem a svatým v přímém televizním přenosu, neboť tu byl jeden, který hrozil šavlí přímo u korunovačních klenot, ale tomu se do dnešního dne nic nestalo.
* Autorem příspěvku je Mgr. Aleš Grulich, advokátní koncipient v AK Gřivna.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




