Výkon trestu velmi nebezpečných odsouzených
Novela zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody (zákon č. 276/2013 Sb.) s účinností od 1. 1. 2014 zavedla pojem velmi nebezpečný odsouzený.
Podle § 72a odst. 1 zákona o výkonu trestu odnětí svobody se za velmi nebezpečného odsouzeného považuje odsouzený:
- který byl odsouzen k výjimečnému trestu (tedy k trestu odnětí svobody nad 20 až do 30 let nebo na doživotí),
- proti kterému je vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin spáchaný během výkonu vazby nebo výkonu trestu, tj. je proti němu vedeno stíhání pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let,
- který se v posledních pěti letech pokusil uprchnout nebo uprchl z vazby nebo výkonu trestu,
- u kterého lze důvodně předpokládat, že ohrozí bezpečnost jiných osob.
Velmi nebezpečný odsouzený se zpravidla umisťuje do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením (OZSTZ). O umístění takového odsouzeného rozhoduje ředitel věznice. Rozhodnutí musí být vyhotoveno písemně a doručeno odsouzenému. Odsouzený má právo podat proti rozhodnutí ředitele stížnost, a to ve lhůtě tří dnů od doručení rozhodnutí, stížnost nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřená osoba. Je zde tedy rozdíl oproti rozhodnutí ředitele o zařazení do oddělení v rámci věznice s ostrahou, protože toto rozhodování ředitele věznice podléhá (k návrhu odsouzeného) přezkumu (nejedná se však o správní přezkum) soudem. Velmi nebezpečný odsouzený se umisťuje OZSTZ na dobu nejdéle 90 dnů. Pokud není zjištěno, že by odsouzený ohrožoval bezpečnost druhých osob, z tohoto oddílu se vyřadí, jinak se v něm ponechá i opakovaně, nejdéle dalších 180 dnů.
Vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody stanoví, že u velmi nebezpečného odsouzeného je obsahem programu zacházení také působení na dosažení postojových změn, snaha o jeho úspěšné přizpůsobení výkonu trestu a odstranění obtíží, které byly příčinou jeho umístění do OZTSZ, a jeho opětovné ubytování v běžném oddílu (1). Vnitřní řády věznic (2) pak detailně konkretizují výkon trestu velmi nebezpečných odsouzených. Vězni jsou umístěni v celách, ve všech OZSTZ jsou umístěni po dvou. Ty opouští zpravidla k vycházce v trvání jedné hodiny (základní právo všech odsouzených), přičemž jakýkoliv pohyb mimo celu musí být za doprovodu dozorce. Kamerovým systémem může být monitorována i samotná cela. Zařízení cel je napevno zabudováno. Konzumace jídel je dovolená pouze plastovým příborem, potraviny musí být uloženy mimo celu a odsouzený si je odebírá pouze k denní konzumaci. Návštěvy musí být odděleny od vězně přepážkou (3). Práce, kterou mohou tito odsouzení vykonávat je většinou jednoduchá montážní práce, která je vykonávána na celách nebo v prostorách oddílu, ve Valdicích to byla například montáž objímek (4).
Na závěr je nutné podoktnout, že ne všichni velmi nebezpeční odsouzení musí vykonávat trest odnětí svobody v OZSTZ, v těchto podmínkách trest vykonává jen malá problémová část odsouzených. Účelem výkonu OZSTZ je zabránění trestné činnosti velmi nebezpečných odsouzených ve výkonu trestu a ochrana pracovníků Vězeňské služby i ostatních odsouzených, dnešními módními slovy jejich vyřazení z „druhého života odsouzených“.
Použité zdroje:
- § 100a odst. 2 Řádu výkonu trestu odnětí svobody
- § 14 zákona o výkonu trestu odnětí svobody
- Vnitřní řády Věznic Horní Slavkov, Valdice, Rýnovice, Mírov (dostupné na vscr.cz)
- Šámal Petr, Jak se žije za zdmi Valdic, Naše Vojsko 2019, str. 157
Další články
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.
Od odpovědi k odpovědné právní práci. Proč se v české advokacii mění standard využití AI
Umělá inteligence už v právu neslouží jen k rychlému vyhledání odpovědi. Skutečnou hodnotu začne mít teprve tehdy, když pracuje nad ověřenými právními zdroji, respektuje mlčenlivost a umožňuje kontrolu nad daty i výstupy. Právě tímto směrem se dnes posouvají i specializované právní platformy včetně nových řešení v ekosystému CODEXIS.
Rovné a transparentní odměňování aneb očekávané právní novinky i nevyužité možnosti
Myslíte si, že je nová evropská směrnice o rovném a transparentním odměňování hudbou vzdálené budoucnosti? Nenechte se zmást odkladem české účinnosti na rok 2027. Zavedení povinného písemného systému odměňování, zákaz dotazů na předchozí plat uchazečů nebo povinný reporting rozdílů mezi muži a ženami totiž nejsou projekty na pár týdnů.



