Jaké hrozí následky při prodlení v případě bezhotovostní výplaty mzdy?
Přestože jsou bezhotovostní platby obvyklé, v pracovně právních vztazích je nutné dbát na pravidla. Pokud například zaměstnavatel nedodrží výplatní termín, může mu hrozit nárok na náhradu škody.
V současné době probíhá již velké množství platebních transakcí bezhotovostně. I zákoník práce bezhotovostní výplatu mzdy (platu, odměny, náhrad – dále v tomto článku zjednodušeně jen „mzdy“) umožňuje, pokud se na tom zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou (viz §§ 142 a 143 zákoníku práce).
Co je splatnost a výplatní termín mzdy?
Splatnost mzdy je stanovena dle § 141 zákoníku práce po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém zaměstnanci vzniklo právo na její poskytnutí. Splatnost mzdy tedy nastává v poslední den tohoto kalendářního měsíce. Právní úprava umožňuje sjednat dohodou či stanovit vnitřním předpisem i dřívější splatnost.
Stejný paragraf ukládá zaměstnavateli, aby stanovil nebo se zaměstnanci sjednal pravidelný termín výplaty mzdy. Jedná se o administrativní sjednocení dne v měsíci, kdy mají mít zaměstnanci výplatu k dispozici.
Kdy tedy nastává prodlení a jaké jsou následky?
Prodlení se zaplacením mzdy nastává až tehdy, pokud zaměstnavatel nevyplatí, byť zčásti, mzdu ve lhůtě splatnosti, tzn. do posledního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž vzniklo zaměstnanci právo na výplatu mzdy.
Zaměstnanec je povinen poskytovat zaměstnavateli součinnost a změnu účtu pro zasílání mzdy nahlásit, jinak prodlení zaměstnavateli nevzniká.
Pokud zaměstnavatel nedodrží výplatní termín mzdy, nelze vyloučit případný nárok na náhradu škody, pokud zaměstnanec včas neuhradil své závazky (např. hypotéka apod.) a dodavatel mu vyměří penále.
Nedodržení lhůty splatnosti mzdy má závažnější důsledky:
– právo zaměstnance vymáhat dlužnou částku včetně úroků z prodlení soudní cestou,
– právo zaměstnance okamžitě zrušit pracovní poměr dle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce vč. navazujícího práva požadovat po zaměstnavateli poskytnutí náhrady mzdy za dobu odpovídající výpovědní době, přičemž právo zaměstnance zrušit pracovní poměr je omezeno lhůtami uvedenými v § 59 zákoníku práce,
– potenciální uložení pokuty ze strany inspekce práce za přestupek na úseku odměňování.
Kdy se bezhotovostní platba považuje za uhrazenou?
Ze strany zaměstnavatele jsou splněny nároky okamžikem, kdy jsou uhrazeny na účet banky zaměstnance. Nemusí přitom platit, že stejným dnem je výplata připsána bankou zaměstnance na jeho účet.
Zdroj: bnt journal
Zdroj: Odborný měsíčník Mzdová účetní 09/2021, ANAG, str. 9 až 17
Další články
Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.
Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích
Debata o převedení právní úpravy státních zaměstnanců do režimu zákoníku práce otevírá zásadní otázku: nezhorší se tím jejich ochrana?
Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Příspěvek reaguje na nová pravidla silničního provozu týkající se provozu automatizovaných vozidel. Ačkoliv se daná pravidla mohou jevit dostatečně srozumitelná a jasná, tak jejich aplikace v (administrativní) praxi může činit nejeden problém.
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?




