Transparentnost zakázek malého rozsahu malých obcí

Podle rozsudku sp. zn. 2 Afs 251/2018 otázku transparentnosti a s tím související adekvátní publicity je třeba individualizovat jak z hlediska účelného vynakládání veřejných prostředků, tak spravedlnosti relevantního tržního prostředí.

V dané věci malá obec (méně než 100 obyvatel) v časové tísni po povodních vybrala subjekt k opravě zničených silnic a odbahnění bez veřejného zadávacího řízení. Za to měla vracet dotace na tyto opravy určené. Soudy řešily, zda zadání pouze na základě ekonomická úvahy obce (viz dále) naplnilo požadavky transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Úvaha obce byla, že je ekonomicky racionální použít stejného dodavatele, který prováděl úpravu této komunikace a který na obě zakázky mohl použít stroje, které se v místě již nacházely. Podle soudů byla transparentnost porušena, a to mj. tím, že obec neměla zpracovaný vnitřní předpis na zakázky malého rozsahu, neprovedla průzkum trhu a provedla zadání zakázky bez uveřejnění. Podle obce postačovalo, že byla záležitost projednána zastupitelstvem a existoval z něj veřejně dostupný záznam.

Nejvyšší správní soud shledal tento postup obce sice nestandardním, avšak podle všeho obec zvolila toto řešení na základě rozumného přesvědčení, že povede ke kvalitnímu výsledku za přiměřenou cenu. Zopakoval, že pravidla zadávání veřejných zakázek, zejm. malého rozsahu, nelze vykládat s odhlédnutím od skutečné ekonomické i společenské reality zadávané zakázky a konstatoval, že k porušení zásady transparentnosti nedošlo.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde