V dané věci byl sporným výklad nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení. Nejvyšší soud tak v této věci, označené sp. zn. 29 Icdo 7/2015, využil judikaturu Evropského soudního dvora, konkrétně rozsudek ve věci Seagon:
Článek 3 odst. 1 nařízení o úpadkovém řízení musí být vykládán v tom smyslu, že soudy členského státu, na jehož území bylo úpadkové řízení zahájeno, jsou příslušné rozhodnout o odpůrčí žalobě podané v úpadkovém řízení a směřující proti žalovanému, který má statutární sídlo v jiném členském státě.
Aplikováno na danou věci tedy:
Český soud, na jehož území bylo zahájeno insolvenční řízení na majetek (insolvenčního) dlužníka, je příslušný (má pravomoc) rozhodnout o odpůrčí žalobě podané insolvenčním správcem dlužníka jako spor vyvolaný tímto insolvenčním řízením (incidenční spor) proti žalovanému, který má sídlo na území Slovenska.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()