Citlivá data ve spisu
Nesprávné založení citlivých dat do spisu je porušením práva na soukromí
Senát Nejvyššího soudu (NS) ve složení z předsedy Davida Vláčila, soudkyně zpravodajky Hany Poláškové Wincorové a soudce Karla Svobody, rozhodl o dovolání manželů, kteří se domáhali omluvy a finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jim nesprávným úředním postupem soudu v trestním řízení vedeném proti jednomu z nich, jež spatřovali v tom, že v rámci domovní prohlídky došlo k zajištění mobilního telefonu a tabletu obviněného, které obsahovaly mimo jiné i jeho komunikaci s obhájci a citlivá soukromá a osobní data týkající se obou manželů jako fotografie, krátká videa či jejich komunikaci.
K získání dat z těchto zařízení přibral soud znalecký ústav, znalecký posudek, jehož přílohu tvořil disk s veškerými získanými daty, založil do spisu a při hlavním líčení jeho kopie předal státnímu zástupci, ostatním obviněným a jejich obhájcům, aniž zohlednil, že příloha může obsahovat i takový důvěrný obsah, ačkoliv na to byl obviněným upozorněn.
Obvodní soud pro Prahu 2 žalobě částečně vyhověl, a to jak ohledně části požadované omluvy, tak i ohledně částečného peněžitého zadostiučinění, ve zbytku žalobu zamítl. Městský soud v Praze jako soud odvolací pak kromě částečného zrušení rozsudku soudu prvního stupně a zastavení řízení co do již poskytnuté omluvy, přiznané peněžité zadostiučinění oběma manželům snížil a v zamítaných výrocích rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Soudy prvního a druhého stupně dospěly k závěru, že se soud nesprávného úředního postupu, z něhož oběma manželům vznikla nemajetková újma, dopustil. Spatřovaly jej však pouze v předání znaleckého posudku státnímu zástupci, ostatním obviněným a jejich obhájcům.
NS se tudíž zabýval tím, jaký je správný postup soudu v případě zajištění nosičů dat a jejich obsahu zahrnujícího mimo jiné i komunikaci obviněného s obhájcem a údaje, které nejsou zcela zjevně potřebné pro trestní řízení a neoprávněně zasahují do práva na soukromí a na informační sebeurčení, a dospěl k závěru, že v takovém případě je nesprávným úředním postupem soudu to, že neučinil v rozsudku konkretizovaná opatření, aby taková data nebyla do trestního spisu založena. Skutečnost, že k těmto údajům jako k součásti spisu měli přístup a seznámili se s nimi státní zástupce a ostatní obvinění a jejich obhájci, nebo že se ve spisu stále nacházejí, je pak důsledkem tohoto nesprávného úředního postupu, k němuž lze přihlédnout při posuzování rozsahu újmy, ale samostatný nesprávný úřední postup již sama o sobě nepředstavuje.
NS proto oba předcházející rozsudky ohledně zamítnuté části peněžitého zadostiučinění každého z žalobců a v navazujících nákladových výrocích zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení. Ve zbytku pak bylo dovolání odmítnuto.
Převzato z tiskové zprávy Nejvyššího soudu
Celý text rozsudku sp. zn. 30 Cdo 1849/2024
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



