Obecné soudy jsou povinny v případě nepřiměřené výše vymáhaných úroků z prodlení částečně zastavit exekuční řízení

II. senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková) vyhověl ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4, neboť dospěl k závěru, že těmito rozhodnutími bylo porušeno základní právo stěžovatele na ochranu majetku dle čl. 11 odst. 1 a na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatel v roce 2009 uzavřel smlouvu o půjčce 25 000 Kč. Pro případ, že půjčku nevrátí včas, byl podle smlouvy stěžovatel povinen platit smluvní úrok z prodlení ve výši 1 % denně. Na základě této smlouvy byla stěžovateli pravomocným rozsudkem v roce 2012 uložena povinnost zaplatit věřiteli 25 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 1 % denně od 2. 5. 2009 do zaplacení. K vymožení této povinnosti je nyní proti stěžovateli vedena exekuce. Stěžovatel uvádí, že v důsledku nepřiměřené a neústavní výše úroku z prodlení je po něm v současnosti požadováno více než 900 000 Kč. Obvodní soud pro Prahu 4 ani Městský soud v Praze nevyhověly návrhu stěžovatele, aby z důvodu nepřiměřené výše úroků z prodlení zastavily exekuci jako nepřípustnou z tzv. jiného důvodu podle § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu. Obecné soudy uvedly, že v exekučním řízení nemohou přezkoumávat správnost exekučního titulu, a tedy ani vymáhanou výši úroků z prodlení.

Ústavní soud považuje za důvodné námitky stěžovatele ohledně nepřiměřené výše vymáhaných úroků z prodlení. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu obecným soudům v exekučním řízení přísluší zabývat se zásadními vadami exekučního titulu. Obecné soudy jsou povinny výkon rozhodnutí zastavit také v případech, v nichž by výkon rozhodnutí vedl ke zjevné nespravedlnosti, nebo byl dokonce v rozporu s principy právního státu.

Ústavní soud již v minulosti dospěl k závěru, že sjednání úroků z prodlení, které zcela vybočí z mezí přiměřenosti, je protiústavní. Soudním rozhodnutím nelze přiznat právo na plnění takovýchto úroků z prodlení, neboť toto plnění ústavní pořádek zakazuje. Současně sjednání úroků z prodlení ve zcela nepřiměřené výši i jejich vymáhání v exekučním řízení představuje zneužití práva.

Zásadní vadou exekučního titulu je proto také přiznání úroků z prodlení ve zcela nepřiměřené výši, která již není v souladu s ústavním pořádkem. V těchto případech je třeba, aby obecné soudy v exekučním řízení poskytly povinnému a jeho majetku soudní ochranu tak, že výkon rozhodnutí v části týkající se nepřiměřené výše úroků zastaví, a zajistí tak spravedlivou rovnováhu při ochraně majetkové sféry dlužníka i věřitele.

V dalším řízení proto bude úkolem obecných soudů, aby stanovily výši úroků z prodlení, kterou lze ještě považovat za přiměřenou (a ústavní), a aby ve zbylé části exekuci zastavily.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde