Odpovědnost obce za neplatnou smlouvu
V Chebu došlo k tomu, že obec stejnou nemovitost postupně pronajala dvěma zájemcům. V následném řízení se ukázalo, že první nájemní smlouva byla neplatná, jelikož záměr pronájmu nebyl řádně uveřejněn (neurčitě, neúplně), a řešila se otázka náhrady škody v podobě ušlého zisku prvnímu nájemci, který se celou dobu dožadoval zpřístupnění nemovitosti.
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 909/2019 se opřel o § 579 občanského zákoníku, podle něhož způsobil-li někdo neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu a nahradí škodu z toho vzniklou straně, která o neplatnosti nevěděla. Uvedl, že v případě, kdy není záměr vůbec nebo řádně zveřejněn, jde o neplatnost absolutní, na rozdíl od situace, kdy by se smlouva pouze odchylovala od zveřejněného záměru a šlo by o neplatnost relativní. Toto je relevantní v tom ohledu, že nájemce neplatnost vůbec nenamítal, protože ji ani nepředpokládal. Obec v takovém případě za škodu odpovídá, jelikož tuto neplatnost způsobila.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



