Odpovědnost obce za neplatnou smlouvu
V Chebu došlo k tomu, že obec stejnou nemovitost postupně pronajala dvěma zájemcům. V následném řízení se ukázalo, že první nájemní smlouva byla neplatná, jelikož záměr pronájmu nebyl řádně uveřejněn (neurčitě, neúplně), a řešila se otázka náhrady škody v podobě ušlého zisku prvnímu nájemci, který se celou dobu dožadoval zpřístupnění nemovitosti.
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 909/2019 se opřel o § 579 občanského zákoníku, podle něhož způsobil-li někdo neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu a nahradí škodu z toho vzniklou straně, která o neplatnosti nevěděla. Uvedl, že v případě, kdy není záměr vůbec nebo řádně zveřejněn, jde o neplatnost absolutní, na rozdíl od situace, kdy by se smlouva pouze odchylovala od zveřejněného záměru a šlo by o neplatnost relativní. Toto je relevantní v tom ohledu, že nájemce neplatnost vůbec nenamítal, protože ji ani nepředpokládal. Obec v takovém případě za škodu odpovídá, jelikož tuto neplatnost způsobila.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Náhrada škody za zpožděný let
Rozhodnutí řízení letového provozu nepředstavuje samo o sobě mimořádnou okolnost.
Zákaz financování veřejně prospěšných fundací z rozpočtu Unie
Neochota Maďarska zajistit dodržování pravidel proti střetu zájmů vedla u většiny Maďarských univerzit k pozastavení evropských programů, jako je Erasmus.
Advokátní tajemství v daňovém řízení
Správce daně nesmí požadovat více informací o obsahu právních služeb, než je nezbytně nutné pro dosažení řádného vyměření daně.
Přiměřenost ochranného léčení
Pokračování ochranného léčení trvající 17 let je třeba mimořádně pečlivě odůvodnit
Prozatímní úprava styku praprarodičů s pravnukem
Jelikož by se rozhodnutí ve věci samé nemuseli dožít, žádali praprarodiče o vydání předběžného opatření za účelem zajištění styku s pravnukem.



