Omezení veřejné přístupnosti závorou
Instalací závory a jejím sklopením na již existující veřejně přístupné účelové komunikace nelze legálně přístup veřejnosti na danou komunikaci omezit.
V dané věci dotyčný nabyl pozemek jako součást podniku a ihned po jeho nabytí se aktivně bránil veřejnému užívání komunikace, která jako jediná vedla ke garážím zaměstnanců (bývalého) národního podniku. Jeho záměrem bylo omezit užívání veřejnosti a umožnit pouze přístup ke garážím jejich vlastníkům (a to za poplatek). Jelikož však jeho právní předchůdci proti veřejnému užívání komunikace nijak nevystupovali, nebylo mu to nic platné. Ani instalace závory nemohla změnit režim předmětné komunikace.
Naopak neoprávněné umístění pevné překážky, například právě v podobě závory, na veřejně přístupnou účelovou komunikaci může představovat přestupek podle § 42a odst. 1 písm. l) zákona o pozemních komunikacích či jiný správní delikt podle § 42b odst. 1 písm. l) téhož zákona.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Použití cizí ochranné známky politickou stranou
Vlastník ochranné známky může bránit tomu, aby politická strana užívala jeho ochrannou známku s dobrým jménem, pokud tato strana neprokázala, že její svoboda projevu převažuje nad právy a zájmy tohoto vlastníka.
Odpovědnost za nepoložení otázky Soudnímu dvoru
Soudní dvůr upřesnil podmínky, za nichž může jednotlivec dosáhnout náhrady škody v důsledku soudního rozhodnutí, které je v rozporu s unijním právem
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
