Soukromé vs. veřejné právo

Nejvyšší soud (NS) se zabýval dovoláním, kterým žalobce zpochybnil řešení otázky důsledků porušení veřejnoprávních předpisů na dohodu, jíž účastníci upravili své soukromoprávní vztahy. Uzavřením dohody koncesovaná provozovatelka hazardních her (žalovaná) porušila svou zákonnou povinnost vyplatit (celou) výhru z hazardní hry.

Žalobce vyhrál ve třech samostatných hrách v „živé hře Ruleta“ celkem 11 760 000 Kč a požadoval vyplacení výher před uplynutím zákonné lhůty. Za vyplacení peněz ve zkrácené lhůtě nabídl žalobce slevu z výher. Uzavřená dohoda „o uznání dluhu a podmínkách jeho splacení“ vyjadřovala úmysl účastníků vyplatit výhry před uplynutím zákonné lhůty oproti prominutí části dluhu ve výši 4 260 000 Kč. Žalobce i žalovaná proto uzavřeli dohodu a žalovaná vyplatila žalobci výhru sníženou o dohodnutou částku.

Podle rozhodnutí celního úřadu žalovaná spáchala přestupek, neboť nevyplatila žalobci část výhry 4 260 000 Kč, kterou vypořádala „jako slevu/odpuštění dluhu“, což je v rozporu se zákonem o hazardních hrách. Žalobce dále podal žalobu a dožadoval se doplacení zbylé částky. Prvoinstanční soud žalobu zamítl a rozhodnutí potvrdil následně i soud odvolací. Oba soudy se shodly, že sjednáním práv a povinností odchylně od úpravy zákona o hazardních hrách, se účastníci nedopustili z pohledu soukromého práva žádného zakázaného ujednání.

Dovolání bylo přípustné, protože rozhodnutí odvolacího soudu záviselo na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena.

Podle § 1 odst. 1 občanského zákoníku ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo. Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

NS zdůraznil, že uplatňování práva soukromého není závislé na právu veřejném – byla-li žalované uložena pokuta orgánem celní správy za správní delikt spočívající v uzavření dohody, v jejímž důsledku nebyla žalobci vyplacena část výhry, pak tato skutečnost sama o sobě není způsobilá zmařit právní účinky (soukromoprávní) dohody. Odvolací soud tak rozhodl v souladu s výše uvedenými tezemi, které dovolací soud pokládá za správné.

Pro úplnost NS dodal, že v nálezu ze dne 16. 3. 2006, sp. zn. III. ÚS 58/04, Ústavní soud posuzoval nárok na výhru dosaženou na nepovoleném automatu. Výherce byl poškozen tím, že mu nebyla vyplacena výhra v důsledku porušení norem veřejného práva výherním podnikem. V projednávaném případě žalovaná spáchala přestupek a soud je v tomto rozsahu rozhodnutím správního orgánu o přestupku vázán, ale dohoda „o uznání dluhu a podmínkách jeho splacení“, která obsahuje soubor práv a povinností věřitele a dlužnice, je institutem podléhajícím soukromému právu.

Protože otázku, pro niž bylo dovolání připuštěno, vyřešil odvolací soud správně, NS dovolání žalobce zamítl.

Převzato z tiskové zprávy Nejvyššího soudu

Celý text judikátu sp. zn. 33 Cdo 314/2023