Linková osobní doprava na objednávku je pořád linková osobní doprava
Dopravce na základě objednávky čtyř společností zajišťoval autobusovou přepravu zaměstnanců těchto společností do zaměstnání a zpět, přičemž zaměstnanci nastupovali a vystupovali na jednotlivých stanovištích a sami si hradili cenu jízdného. Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j. 5 As 106/2013-41 řešil otázku, zda tato doprava spadá pod linkovou dopravu a tudíž zda měl mít příslušný dopravce na tuto dopravu licenci.
Dopravce tvrdil, že jde o dopravu příležitostnou, neboť byla učiněna na základě předchozí objednávky (smlouvy se zaměstnavateli cestujících). Zákon totiž u příležitostné dopravy uvádí, že přijímání zakázek na tuto dopravu je možné výhradně cestou objednávky předem (písemně, telefonicky, faxem, elektronicky).
Zákon ovšem také uvádí, že příležitostná doprava není dopravou linkovou, a linková doprava je definována jako pravidelné poskytování přepravních služeb na určené trase dopravní cesty, při kterém cestující vystupují a nastupují na předem určených zastávkách (což byl právě případ dopravce). Podle Nejvyššího správního soudu stanovený způsob přijímání zakázek není definičním znakem, ale povinností pro dopravce provozující příležitostnou dopravu. Z toho plyne, že pro linkovou osobní dopravu není rozhodné, zda je tato doprava uskutečňována na základě objednávky třetí osoby, či se tak děje na základě “vlastního” rozhodnutí dopravce.
Dopravci také přitížilo, že nijak nezajistil, aby se dopravy účastnili pouze zaměstnanci objednatelů, čímž byla doprava klasifikována nikoli jako zvláštní (to je s vyloučením jiných osob), ale jako veřejná. Provozování veřejné linkové dopravy bez licence totiž patří k nejzávažnějším správním deliktům, jaké zákon o silniční dopravě zná.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



