Žádost o informace o výběrovém řízení jako zneužití práva
Poskytnutí některých informací by mohlo narušit účel výběrového řízení
Letiště Praha odmítlo poskytnout podle informačního zákona informace týkající se plánovaného výběrového řízení na pronájem parkovacích míst s tím, že by žadatel získal v tomto výběrovém řízení výhodu. Žádost se týkala mj. toho, komu a za jakých podmínek letiště svá parkovací místa pronajímá v současnosti. Městský soud souhlasil, že za podáním žádosti spíše než zájem na kontrole hospodaření s veřejnými prostředky, stál podnikatelský zájem, což posoudil jako zneužití práva na informace.
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 4 As 332/2021-35 je však třeba výhradu zneužití práva používat velmi restriktivně a pouze tehdy, je-li zneužívající charakter žádosti o informaci jednoznačně prokázaný. Přitom lze akceptovat, že informace mohou být pro žadatele užitečné i z jiného důvodu, než je veřejná kontrola. Soud uvádí, že v praxi se lze jen někdy setkat s žadatelem, který by se rozhodl provést (abstraktní) veřejnou kontrolu nějaké instituce bez určitého utilitárního důvodu. Mnohem častější je případ, kdy žadatel žádá o informaci tehdy, kdy na základě svých předchozích zkušeností s povinným subjektem pojal jisté podezření ohledně způsobu, jakým tento subjekt realizuje svoji činnost. Tuto motivaci žadatele o informace přitom nelze bez dalšího považovat za rozpornou se smyslem práva na informace. Je přitom nepochybné, že právo na kontrolu činnosti veřejných institucí přísluší i těm osobám, které se cítí jejich postupem poškozeny, případně těm, které s danými institucemi vedou třeba i dlouhodobé spory. Informační zákon přitom žádným způsobem neupravuje možnost odmítnutí poskytnutí informace z důvodu nedovolené motivace žadatele.
Na druhou stranu informace o průběhu výběrového řízení nelze poskytovat nad rámec požadavků stanovených zákonem o zadávání veřejných zakázek. Poskytnutí některých informací by mohlo narušit účel výběrového řízení. Tak tomu bylo zejména u informace o dalších oslovených uchazečích. Toto však řeší § 218 zákona o zadávání veřejných zakázek a není třeba aplikovat institut zneužití práva.
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



