Implicitní volba doručovací adresy
Volbu doručovací adresy lze provést i podpisem protokolu, jak se lze dočíst v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 40/2016.
Ačkoliv je žádost o doručování na zvolenou adresu podáním, volbu adresy pro doručování lze provést i implicitně a to například tím, že účastník ve svých podáních opakovaně uvádí totožnou adresu pobytu, nebo tím, že podepíše protokol ve kterém je identifikován doručovací adresou.
Pokud je tedy v protokolu o ústním jednání výslovně uvedena adresa pro doručování (např. vedle jména, data narození a bydliště účastníka), pak podpisem tohoto protokolu dotyčný účastník tento údaj stvrzuje a nemůže následně namítat, že jej tam vepsal správní orgán. Nevyžaduje se tedy, aby v zápisu byla formulace např. slovy “účastník řízení požádal, aby mu v řízení bylo doručováno na adresu”; postačí, že je v protokolu účastník identifikován kromě jiného i předmětnou doručovací adresou.
Další články
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu
Odpovědnost za videa na platformě
Společnost Google může nést odpovědnost za videa na platformě YouTube zveřejněná obchodními partnery
Pracovní e-maily
Orgány pro hospodářskou soutěž mohou zajistit pracovní e-maily i bez soudu
Církevní autonomie
Ani při nefunkčnosti církevního orgánu na ochranu práv duchovních nemohou tuto funkci zastat civilní soudy
Veřejný odpor vs legitimní očekávání investora
Investiční očekávání nemůže mít přednost před demokratickým výkonem samosprávy


