Znalecký posudek předložený účastníkem řízení
Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 2. 7. 2015, sp. zn. 9 As 206/2014, přiznává ve správním řízení znaleckým posudkům předloženým účastníky řízení stejnou váhu, jako mají znalecké posudky, které si nechává vypracovat správní orgán.
Hlavním argumentem soudu byla jednota právního řádu. Pro trestní, občanské i správní řízení před soudem se znalecké posudky předložené účastníkem řízení za znalecké posudky považují již od roku 2011. Byl by nesmysl, aby tomu ve správním řízení bylo jinak; tj. aby ve správním řízení byla tatáž listina považována za obyčejný podklad rozhodnutí, zatímco v navazujícím řízení před soudem by nabyla důkazní síly znaleckého posudku.
Pokud tedy účastník správního (např. přestupkového) řízení předloží vlastní znalecký posudek (mající všechny náležitosti dle § 127a občanského soudního řádu) pak k němu musí správní orgán jako ke znaleckému posudku přistupovat.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Prozatímní úprava styku praprarodičů s pravnukem
Jelikož by se rozhodnutí ve věci samé nemuseli dožít, žádali praprarodiče o vydání předběžného opatření za účelem zajištění styku s pravnukem.
Použití cizí ochranné známky politickou stranou
Vlastník ochranné známky může bránit tomu, aby politická strana užívala jeho ochrannou známku s dobrým jménem, pokud tato strana neprokázala, že její svoboda projevu převažuje nad právy a zájmy tohoto vlastníka.
Odpovědnost za nepoložení otázky Soudnímu dvoru
Soudní dvůr upřesnil podmínky, za nichž může jednotlivec dosáhnout náhrady škody v důsledku soudního rozhodnutí, které je v rozporu s unijním právem
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
