K přípustnosti otázky v místním referendu
Ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bylo publikováno rozhodnutí č.j. Ars 2/2017-60, které se zabývalo místním referendem "Jste pro krytý bazén ve městě Zubří?" jenž bylo městským úřadem odmítnuto mj. pro nejednoznačnost.
Nejvyšší správní soud konstatoval, že městský úřad má posuzovat pouze formální náležitosti návrhu na referendum (§ 10 a 11 zákona o místním referendu) a o přípustnosti otázky má rozhodnout až zastupitelstvo obce, což se nestalo. Navíc při rozhodování o jednoznačnosti otázky je třeba reflektovat pohled běžného občana, jenž se referenda účastní. Při tomto posuzování se přihlíží k místním reáliím, přičemž je relevantní i veřejná diskuse k tématu případně i kampaň spojená s referendem.
Z odůvodnění návrhu referenda a článků publikovaných v místních novinách (které jsou rozesílány všem domácnostem) jasně vyplývá, že jde o otázku výstavby krytého bazénu v rámci výstavby plánovaného multifunkčního centra. Že nejde např. o to, zda má obec zakázat třetím osobám budovat kryté bazény, ani o to, zda má obec upustit od záměru vybudovat multifunkční centrum. Proto i takto jednoduše položenou otázku lze považovat s ohledem na okolnosti za dostatečně určitou.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Použití cizí ochranné známky politickou stranou
Vlastník ochranné známky může bránit tomu, aby politická strana užívala jeho ochrannou známku s dobrým jménem, pokud tato strana neprokázala, že její svoboda projevu převažuje nad právy a zájmy tohoto vlastníka.
Odpovědnost za nepoložení otázky Soudnímu dvoru
Soudní dvůr upřesnil podmínky, za nichž může jednotlivec dosáhnout náhrady škody v důsledku soudního rozhodnutí, které je v rozporu s unijním právem
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
