Články s tagem: referendum

Identifikační údaje na podpisových arších nemusí podepisující osoby vlastnoručně vyplňovat

Požadavek maximálního možného úsilí se týká všech oblastí, ve kterých samospráva může něco konat

Kdy je otázka položená v referendu "o téže věci"?

V případě, že se ve stejném termínu konají volby a místní referendum, musí hlasování proběhnout v týž místnostech?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 155/2018, nevyžaduje průzkum Správy úložišť radioaktivního odpadu souhlas obcí, kde se má odehrávat.

Mé dnešní téma není nijak sofistikované a nemá žádnou teoretickou ambici. V zásadě jde o popis doprovázený plytkými komentáři. Rád bych vám popsal, jaké návrhy ústavních zákonů se toho času nacházejí v Poslanecké sněmovně.

Londýn 18. května (ČTK) - Zákon o brexitu by měl v době, kdy jej vláda znovu předloží ke schválení britskému parlamentu, obsahovat doložku o veřejném hlasování. Dnes to zopakoval stínový ministr britských labouristů pro brexit Keir Starmer. O speciálním zákonu o "rozvodové dohodě" mají britští poslanci hlasovat v týdnu od 3. června.

Občas se v souvislosti s referendem objevují teze, podle kterých není demokracie bez referenda úplná, nebo absence referenda v našem ústavním pořádku představuje jakýsi ústavní deficit. Obě tyto formulace najdeme například v důvodové zprávě k poslednímu vládnímu návrhu ústavního zákona o obecném referendu z minulého volebního období, který nakonec nebyl schválen.

Jsou čeští občané připraveni na referendum? Prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc., míní že nikoli. Ústavní právník a odborník v oboru státovědy a politologie na téma referenda v českém ústavním pořádku vystoupí již za několik dní na kongresu Právní prostor.

Ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bylo publikováno rozhodnutí č.j. Ars 2/2017-60, které se zabývalo místním referendem "Jste pro krytý bazén ve městě Zubří?" jenž bylo městským úřadem odmítnuto mj. pro nejednoznačnost.

Ankara 17. dubna (ČTK) - Obálky i hlasovací lístky vydané volební komisí k nedělnímu referendu v Turecku jsou platné bez ohledu na to, zda byly označeny razítkem. Řekl to dnes šéf volební komise (YSK) Sadi Güven, který se snažil vysvětlit spory kolem platnosti lístků. Návrh na zásadní ústavní změny v referendu prošel podle ještě neoficiálního výsledku většinou 51,4 procenta hlasů. Opozice ovšem žádá přepočtení části hlasů a poukazuje na to, že komise uprostřed hlasování oznámila, že do výsledku započítá i lístky, na nichž nebyla její oficiální razítka.

Ve věci sp. zn. 2 As 212/2015 soud řešil situaci, kdy byl platným referendem vyjádřen nesouhlas s výstavbou provozovny pro kremaci zvířat zájmového chovu.

Praha 11. března (ČTK) - Sněmovna zřejmě v prvním kole podpoří vládní návrh ústavního zákona o celostátním referendu. Podporu mu slíbili i kritici podmínek pro vypsání a platnost plebiscitu. Poslanci dnes úvodní dějství vzhledem k obsáhlé rozpravě nedokončili a vrátí se k němu nejdříve za dva týdny při pokračování březnové schůze.

Je možné referendem zavázat obec k něčemu, v čem nemá pravomoc sama rozhodnout? A může soud vyhlásit referendum v jiném termínu, než který navrhuje přípravný výbor? Tyto otázky řešil Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j. Ars 11/2014-42.

Praha 13. července (ČTK) - Celostátní referendum by se v budoucnu mělo vyhlásit, pokud o jeho vypsání peticí požádá alespoň čtvrt milionu lidí. Vyplývá to z návrhu ústavního zákona, který dnes schválila vláda. Návrh, o němž se v Česku léta diskutovalo, má podle ministra pro lidská práva a legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) příznivé podmínky, aby prošel. Ombudsmanka Anna Šabatová a některá ministerstva ale měly k předloze výhrady. Podle veřejné ochránkyně práv by mělo stačit 100.000 podpisů.

Praha 25. června (ČTK) - Legislativní rady vlády schválila návrh ústavního zákona o celostátním referendu. ČTK o tom dnes informoval Jiří G. Souček z úřadu ministra a šéfa rady Jiřího Dienstbiera. Neupřesnil ale, zda rada provedla v návrhu nějaké úpravy. Předloha počítala s tím, že referendum bude možné vyhlásit na základě petice podepsané nejméně 250.000 voliči.

Praha 25. února (ČTK) - Senát podle očekávání nepodpořil snahu opoziční ODS o vyjednání výjimky pro zavedení eura v ČR nebo o uspořádání referenda o přijetí společné evropské měny. Postavil se dnes naopak především hlasy koaličních senátorů na stranu vlády, podle níž bude předpokladem vstupu do eurozóny výhodnost takového kroku pro ČR a splnění ekonomických kritérií.

7. 2. 2015 sa na Slovensku uskutočnilo v poradí už ôsme a svojou témou a priebehom asi najkontroverznejšie referendum. Hoci skončilo neúspešne (s účasťou len 21,41%) a od jeho úplného počiatku testovalo limity právnej úpravy a poukázalo na niektoré problémy, ktoré sú s týmto inštitútom inherentne spojené. Vo svojom článku sa pokúsim čitateľa oboznámiť so základnou úpravou referenda na Slovensku a niektorými kontroverziami, ktoré v tejto súvislosti vznikli.

Praha 12. února (ČTK) - Ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) by chtěl, aby návrh zákona o referendu legislativním procesem prošel do 12 měsíců. Řekl to dnes ČTK a České televizi před jednáním legislativní rady vlády. O podpoře zákona o referendu bude koalice vyjednávat se všemi sněmovními stranami.

Ústí nad Labem 17. září (ČTK) - Ústí nad Labem se bude proti referendu o zákazu hazardu, které v pondělí vyhlásil krajský soud, bránit kasační stížností u Nejvyššího správního soudu (NSS). ČTK to dnes řekl tajemník magistrátu Jiří Javorčák. První podání už NSS obdržel, potvrdila jeho mluvčí Sylva Dostálová.

Současná španělská vláda musí řešit, kromě hospodářské a v jejím důsledku sociální krize, i další vážný problém. Je jím úsilí katalánské vlády, v čele s Arturem Masem (CiU), o odtržení tohoto autonomního společenství (comunidad autónoma, C.A., v plurálu CC.AA.). V lednu roku 2013 přijal katalánský parlament deklaraci, v níž „prohlásil katalánský lid ‘za svrchovaný politický a právní subjekt’“[1].

Referendum by měla navrhovat vláda se souhlasem obou parlamentních komor nebo petice s nejméně 200.000 podpisy. Výsledky referenda by měly být závazné, pokud by souhlas dala nadpoloviční většina hlasujících a pokud by se plebiscitu zúčastnila čtvrtina nebo případně třetina všech voličů.

Autonomní republika Krym byla ještě před několika měsíci de iure i de facto pevná součást Ukrajinské republiky. Politické události související s Majdanem a následná politická a společenská nestabilita v zemi však otřásly nejen celou Ukrajinou, ale i právním statusem jak Krymské autonomní republiky, tak i sídlem ukrajinské a ruské námořní flotily – přístavním městem Sevastopol.

Opoziční hnutí Úsvit navrhuje zrušit podmínku minimální účasti voličů u obecních referend. Novinářům to dnes oznámil jeho předseda Tomio Okamura.