Předtištěné údaje na podpisovém archu
Identifikační údaje na podpisových arších nemusí podepisující osoby vlastnoručně vyplňovat
Judikatura ve věcech místního referenda se dne 4. srpna 2022 rozrostla o rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. Ars 1/2022-30, který se vyjadřuje k náležitostem podpisového archu, konkrétně k otázce, zda mohou být údaje o podepisujících předtištěné.
V dané věci může být zajímavý i předchozí vývoj, kdy obec trvala na odstranění vad doplněním odhadu nákladů na realizaci. S tímto požadavkem ovšem narazila u krajského soudu, který připomenul judikát Ars 4/2015, podle něhož odhad nákladů nemusí zahrnovat náklady, které jsou nejednoznačné, nepřímé, hypotetické, spekulativní či podmíněné přistoupením dalších okolností. V dané věci postačilo, že navrhovatel referenda v odůvodnění zmínil možné požadavky soukromé společnosti z uzavřené smlouvy o spolupráci s obcí a nastínil možné řešení. Nebylo možné po něm požadovat konkrétní vyčíslení náhrady škody, kterou bude společnost požadovat.
Krajskému soudu se ale nelíbilo předtištění údajů (jméno, příjmení, datum narození, adresa) na podpisovém archu, jelikož zákon o místním referendu v § 11 odst. 2 uvádí, že tyto údaje „uvede“ osoba podporující konání referenda. Naopak Nejvyšší správní soud v aktuálním rozhodnutí poukazuje na to, že pouze u podpisu je výslovně uvedeno, že musí být vlastnoruční. Tento závěr soud vztahuje také na podpisové archy podle zákona o právu petičním, zákona o politických stranách a zákona o volbě prezidenta republiky, kde je také uveden pouze požadavek vlastnoručního podpisu. Identifikační údaje ve všech těchto případech nemusí podepisující osoby vlastnoručně vyplňovat.
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



